-A A +A

Jste zde

Může žena začít žít se ženou?

Může žena začít žít se ženou?

Volné pokračování článku "Sexuální chování a vztahy".

Homosexualita  je dnes společností přijímána jako něco, co tady prostě je a nedá se to nijak změnit. Domnívám se, že homosexualita je už dnes většinovou společností přijata jako fakt. Doba, kdy byla považovaná za nemoc nebo za trestný čin je snad definitivně minulostí. Dnešní společnost je celkem liberální, i když v každé společnosti se najdou výjimky... Jiná otázka je, jak se za takovýto liberální, vstřícný a chápavý postoj společnosti homosexuálové "odměňují".

Že je homosexualita další formou sexuální orientace lidí, hned vedle heterosexuality, bisexuality a nově asexuality vzdělaní a rozumní lidé vnímají jako fakt. To, co s největší pravděpodobností probouzí takový odpor právě ke skupině homosexuálů není jejich orientace jako taková, ale problém, jak svou odlišnost navenek prezentují. Jejich, mnohdy výstřední chování, velkolepé akce formou průvodů, forma chování na veřejnosti a jejich neustále stoupající požadavky na některá práva, dříve vyhrazená výhradně heterosexuálním párům žijícím v manželství, budí odpor veřejnosti. Dá se s klidným svědomím prohlásit, že si za mnohé problémy homosexuální jedinci mohou sami. Zbytečně!

Mimochodem - od výstředního chování a hlavně od mnohdy nesmyslných požadavků a forem výstřední prezentace jejich "odlišnosti", se distancují i mnozí homosexuálové, kteří prostě chtějí jen žít v poklidném, spokojeném vztahu se stejným pohlavím. Oni sami odsuzují to, co jejich nezměnitelnou poruchu sexuální orientace zesměšňuje. Právě ta demonstrace "odlišnosti" nakonec ve společnost přináší problémy všem. Těm slušným i těm druhým...

Když se bavíme o homosexualitě, pak tento pojem se vztahuje jak ke vztahu dvou žen, stejně jako ke vztahu dvou mužů. Přitom je faktem, že ve společnosti vztah dvou žen vadí mnohem méně jak vztah dvou mužů.

To, že vztah dvou žen vadí mnohem méně jak vztah dvou mužů je dáno možná tím, že dvě ženy jsou prostě svým vzájemným přátelštějším chováním mnohem méně nápadné jak dva muži. Ženy totiž většinou svůj vztah na veřejnosti nevystavují tak moc na odiv, jako někteří homosexuální muži. Když se dvě ženy obejmou a případně políbí na veřejnosti, rozhodně to nezpůsobí takový zájem, jako když stejnou věc udělají dva muži.

Ženy k sobě mají i v běžném životě daleko blíže jak muži. Také se za vzájemný dotek nestydí a je pro ně přirozený. Vzájemnou pozornost nebo i intimnější projev náklonnosti si klidně dovolí i na veřejnosti, protože jim to připadá normální, přirozené a nebojí se, že za to budou odsuzovány. A také nejsou. A přitom to klidně mohou být dvě heterosexuální ženy nebo dvě ženy stejné sexuální orientace. Prostě ženy se chovají jako ženy bez ohledu na to, jakou sexuální orientaci mají. Proto není vůbec snadné poznat dvě ženy - lesby. Homosexuální ženy poznáte jedině tehdy, když se jako lesby budou chovat!!! Pokud se budou chovat jako ženy, pak nepoznáte nic. Prostě ženská něžnost je obecně vnímána jako něco přirozeného, něco co není vulgární a je prostě přijatelné... a ženské.

Může žena začít žít se ženou?

Před časem jsem dostal zajímavou otázku od ženy, která po mnoha zklamáních, které zažila s muži, začala zcela vážně uvažovat o tom, že by mohla začít žít se ženou. Jednalo se o její známou, kamarádku z dětství, o které ví, že je lesbička, ale má problém najít pro partnerský život stejně orientovanou ženu. Zkuste si představit, že máte takové ženě poradit, co má dělat???!!!

Co by to tak mohlo znamenat? Byla by to nějaká významná událost v domě, kde bydlí, způsobilo by to nějaké konflikty v jejich okolí? Popravdě asi ne. Když se někdy podíváte na zvonky v panelových domech, snadno můžete zjistit, že alespoň jeden zvonek bude mít na štítku dvě ženská jména. Než jsem to prohlášení napsal, osobně jsem si obešel několik panelových domů v mém okolí a bylo tomu tak. Prostě spolu bydlí dvě ženy. O čem to svědčí? Vlastně o ničem. Dnes už lidé neřeší kdo s kým bydlí a proč. Prostě spolu bydlí dvě ženy. Nikoho to nezajímá, pokud na sebe nějak neupozorní ony samy. Nakonec ani kdyby spolu i žily tak to nikoho nebude pobuřovat. Musely by to však být ony samy, kdo na to, že jsou lesby veřejnost a sousedy upozorní.

Dvě ženy bydlící v jedné domácnosti není nic, co by společnost zavrhovala. Jednak lidi nezajímá z jakého důvodu jsou spolu a také (i díky pornografii) se v lidech vytvořila určitá tolerance, ale také nezájem a lhostejnost. Dvě ženy a sex to už není nic, co by někdo alespoň ve filmu pro dospělé neviděl. Když se k sobě sestěhují dvě ženy, tak to mezi sousedy nebo obyvateli domu způsobí maximálně tak zájem, zvědavost co bude dál. Pokud se dál nic zvláštního nenastane, pak zájem opadne a zvědavost vystřídá zvyk a lhostejnost.

Tak to byl pohled laické veřejnosti... Jak ale může vypadat takové soužití dvou žen v praktickém životě a musí se opravdu vždy jednat jen o lesby? Na to se pokusím najít několik otázek a odpovědí v další části článku.

Jak spolu mohou dvě ženy žít?

Domnívám se, že naprosto stejně jako heterosexuální lidé. Při soužití dvou lidí přece nejde výhradně o jejich sexuální orientaci. K tomu, aby spolu mohli dva lidé bydlet v jednom bytě nebo domě přece nemusí být homosexuálové nebo lesbičky. 

Naprostá většina žen nemá problém si představit soužití se stejným pohlavím, tedy se ženou. Často tomu tak také je, například v období, kdy ženy žijí single a náklady na bydlení se lépe řeší, když se podělí... žijí společně jako kamarádky a třeba si v mnohém rozumí lépe než s muži.

Lesbickou zkušenost však mohou mít i dvě ženy, které byly doposud heterosexuální. Může se to stát například po velkém životním zklamání, kdy se přikloní ke stejnému pohlaví, které je nezklamalo. Nebo po velkém zklamání v lásce, rozvodu nebo rozchodu dívky nebo ženy občas řeší uvolnění sexuálního napětí v náruči své kamarádky. Nejedná se však o ženskou homosexualitu, ale spíše o řešení sexuálních potřeb ve vztahu se stejným pohlavím, tedy o okolnostmi vynucenou homosexualitu, zástupnou homosexualitu. Osoby, které naváží "zástupný" homoerotický vztah, se při první příležitosti vracejí zpět ke své biologicky dané sexuální orientaci.

V případě žen žijících spolu, vzbudí ty dvě v očích ostatních maximálně tak chvilkovou zvědavost. Pokud se nebude dále dít nic výjimečného, pak zvědavost s jistotou přejde v klasický domovní nezájem...!


 

Když se vrátím k onomu dotazu od ženy, která po mnoha zklamáních, které zažila s muži, začala zcela vážně uvažovat o tom, že by mohla začít žít se ženou, musím konstatovat, že pokud se k takovému kroku rozhodne, těžko jí muže někdo odsuzovat. Každý z nás žije svůj život a málokdo vám s jeho obtížemi prakticky pomůže. Po čase jsem se o jejím rozhodnutí a o tom, co následovalo dověděl trochu víc a tak se s informací o tom, co následovalo po tomto jejím jejím životním kroku s Vámi rozdělím. 

Jak už jsem uvedl, jednalo se o její známou, kamarádku z dětství, o které věděla, že je lesbička. Žily ve stejném městě a zatímco ona prožila řadu problematických vztahů s muži, její kamarádka měla problém najít pro partnerský život stejně orientovanou ženu.

Když se dohodly na tom, že budou spolu bydlet v jednom bytě, vůbec se nemluvilo o jakémkoli intimním sblížení. Dokonce na to ani vůbec nepřišla řeč. Šlo především o to, aby nežily každá sama, ale společně a mohly si vzájemně pomáhat. Obě bezdětné, bez závazků, ona rozvedená...

První měsíce žily společně v jednom bytě, společně vařily, uklízely a vzájemně se svěřovaly o svých běžných starostech i radostech. Teprve po třech měsících se sblížily při jednoduché masáži trochu i dotekem. Nic erotického, ale bylo to pro obě příjemné a tak v tom pokračovaly. Pro obě bylo překvapením, že jim vzájemný dotek nedělal žádné problémy. Dokonce se ani nestyděly za částečnou nahotu. 

Postupem času se začaly bavit i o vztahu ženy a muže a vztahu dvou žen. Dokonce se dokázaly bavit i o tom, co při tom jedna i druhá prožívá a zjistily, že o problematice sexuálního vzrušení při sexu dokáží mluvit bez jakýchkoli zábran, každá podle své sexuální orientace. Lesbicky založená žena si po celou dobu jejich takto osobních debat netroufla navrhnout jakékoli intimnější sblížení. Nakonec s tím přišla heterosexuálně založená žena, že by chtěla vyzkoušet, jaké to je být laskána druhou ženou. A stalo se něco, co by nikdy nečekala. Prožily hodně mazlení, líbání, něžné doteky, a zájem jedné o druhou... Jedna poskytovala druhé to, co sama měla ráda a co ji při sexu bylo příjemné a vzrušovalo ji. Takový přístup k milování ani jedna s mužem nikdy nezažila. Jako by to vše ani nebylo o sexu, ale spíš o zájmu a něžnostech... Při jemné erotice, kterou by dříve považovala za jemnou milostnou předehru prožila orgasmus, jaký s mužem nikdy dříve nezažila. Muži po ní chtěli sex. Žena jí dala něžnost, jemnost, pozornost...

Tak začal jejich vzájemný intimní život, vztah heterosexuální ženy se ženou lesbicky založenou. Nikdy se nejednalo o vztah čistě lesbický, ale jak samy hodnotily o vztah dvou žen, které si vzájemně pomáhaly a vzájemně spolu sdílely vše hezké i nepříjemné.

Jako základní rozdíl ve vztahu dvou žen viděly možnost žít každá svým životem, neomezeným vzájemným pocitem vlastnictví jedna druhé. Po intimní stránce se jejich sexuální život stal natolik pestrým, že heterosexuální žena neviděla zásadní rozdíl v technikách nebo prožitcích, zato viděla zásadní rozdíl v přístupu jedné k druhé. Ženská sexualita je jiná a je více dávající. Nevím, zda to platí u všech lesbických žen, ale ty dvě si prostě uměly vzájemně vyhovět. Zásadní rozdíl ovšem heterosexuální žena zaznamenala v prožíváni vyvrcholení. Překvapením pro obě bylo, že orgasmu obě dosahovaly pravidelně prakticky při každém milování, ale daleko častěji se ani nesnažily milovat s cílem dosáhnout vyvrcholení. Daleko potřebnější se pro ně stal dotek, něžnosti, příjemné vzrušení, než touha po vyvrcholení.

Postě když chtěly dosáhnou vyvrcholení, tak ho dosáhly, když se chtěly jen mazlit, nesnažily se o víc...

Dalším překvapením bylo, že zjistily, že jsou schopny několikanásobného vyvrcholení a tak ho jedna druhé dopřávaly. Jejich milování se změnilo v dlouhé mazlení zakončené několikanásobným orgasmem jedné a po odpočinku druhé. Toto heterosexuální žena považovala za naprosto zásadní změnu v jejím sexuálním životě po vztazích s muži, při kterých bylo vyvrcholení při sexu převážně výsadou pouze mužů...

Je jasné, že ženy a zvláště pak lesbické ženy, mají větší znalosti o svém těle a jeho potřebách. Tyto znalosti pak umí a hlavně jsou ochotné využít pro uspokojení druhé ženy. Upřednostňují dávání před braním a to je nejspíš jedna z jejich zásadních předností.

Heterosexuální žena je dále přesvědčena o své heterosexualitě a o tom, že je dále schopna vztahu s mužem. Jen již není ochotna kvůli sexu jakéhokoli muže vyhledávat. Až se najde takový, kterého by byla schopna milovat a který by jí byl dobrým mužem, je připravena s ním žít. Jejich vztah s kamarádkou není přímo lesbický, je to uvědomělý vztah heterosexuální a lesbické ženy. Je známé, že homosexualitou se nikdo nemůže "nenakazit" a také k ní nikoho "nepřemluvíte". Vztah dvou žen je přesto možný i na úrovni sexuálního společného života na takové úrovni, že o něm ani jedna z nich nepochybuje.

Porno pro ženy

Pro ty, kteří si neumí představit jak probíhá "normální" milování dvou žen doporučuji shlédnout "porno pro ženy". O rozdílu heterosexuálního milování a milování dvou lesbiček nám asi nejvíc prozradí právě porno, které je natočené pro ženy. Ne klasické porno, ale porno točené především pro ženy. A v tom je rozdíl přímo zásadní. Ženské porno je mnohem něžnější, více hravé, mazlivé, zabývá se detaily těla ženy, které mužům nic neříkají. Často je laskání pohlaví velmi pomalé, něžné a hlavně dlouho trvá, než vůbec dojde k nějaké penetraci. Sexuální pomůcky jsou relativně malé, chybí pořádné kalibry vibrátorů, není jich ani tak moc potřeba jako při pornu pro muže, kdy ženu vyplní všude, kde je to jen trochu možné... V pornu pro ženy chybí smyslné pohledy s olizováním rtů, není vyzývavé, není vulgární není ani perverzní.... proto je pro mnoho mužů naprosto mimo jejich představy o tom, co je hezké... Ženské porno je určeno ženám. Proto se na ně také dívají. Podrobněji se erotickými filmy pro ženy zabývá článek "Porno pro ženy lesby a pro gaye".

 

Závěrem

Po zralé úvaze jsem nyní přesvědčen, že za jistých okolností může žena spokojeně i intimně žít s jinou ženu i tehdy, když není přímo lesbicky založená. Až odezní důvody pro které se rozhodla pro takové soužití a s partnerkou se na změně vztahu domluví, může se jejich vtah změnit v přátelský a do sexuálního života heterosexuální ženy může vstoupit muž. Mohou však také nastat situace, kdy se přítelkyně změní na "tetu" a do vztahu se přidá muž, budoucí otec... To je však již o něčem jiném. Jenže život je často právě o něčem jiném...

 

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)