-A A +A

Jste zde

Vyřeší věrnost uzavření manželství?

Vyřeší věrnost uzavření manželství?

Častým omylem lidí vstupujících do manželství je pocit, že uzavřením svazku manželského získáváte svého partnera do výhradního „vlastnictví". To je však zásadní omyl, ze kterého se můžete v krátké době probrat do nepříjemné kocoviny. Manželství je především o budování vztahu mezi partnery!

Partnerský vztah a tedy i manželství, nejvíce ohrožuje také nevěra. Manželství není záruka, že jakmile se člověk jednou vdá nebo ožení, stává se plně dospělým, zodpovědným a zralým, aby se už trvale choval jako vzorný partner, který bude udržovat sexuální poměr výhradně jen v manželství. Jenže svatba bohužel nefunguje jako záruka proti nevěře, nemůže zabránit, aby se partner nezamiloval do jiných.

Je proto třeba si uvědomit, že člověk se v manželství mění a že se mění i manželství s postupujícím časem a okolnostmi. Lidé se většinou berou z lásky, vzájemných sympatií, obdivu, vášně, romantiky a dalších svatých pohnutek..... S přicházejícími starostmi, potřebami, závazky, pracovním vytížením a civilizačními nectnostmi se však mění i požadavky na sebe navzájem. Mění se i partnerský vztah. Toužíme po mnohem praktičtějších věcech, jistotách, společenském uznání a postavení ... Chceme dobře vychovat a zajistit děti, chceme stabilitu a materiální výhody.

Zajímavým způsobem předkládá názor na partnerskou věrnost filosof Seneca:

Věrnost je často jen vášnivá touha po majetku. Je mnoho nepříjemných věcí, které bychom nejraději zahodili, kdybychom se nebáli, že je jiní zvednou.

To všechno ovlivňuje i vášeň, romantiku a vše to prvotní, co nás vedlo do manželství. Je jasné, že trvale se nikdo nemůže stýkat jen se svým partnerem. Přitažlivost k jiným lidem mimo manželství je normální a nenaznačuje, že je v manželství něco špatně. Touha poznávat jiné lidi, jako taková, je v pořádku a není třeba se jí nějak zvlášť bránit. Rozum v manželství však předpokládá, že si partneři navzájem uvědomí především své závazky ke svému partnerovi, rodině, dětem a touhu zvládnou. Chce to tedy silnou vůli a sebeuvědomění. To, že se vám někdo líbí, nebo vás přitahuje, nemusí skončit jako nevěra, nebo vedlejší vztah. Přitažlivost může být jen krátkodobá za chvíli odezní. Upnout se na ni představuje jen zbytečné riziko partnerských konfliktů a rozvratů.

Mnohdy jsou to právě nevhodné projevy mužů a žen, které přímo vytvářejí touhu po změně v partnerském vztahu. Podvědomá nespokojenost ve vztahu může být pak důvodem, pro který jeden z partnerů (někdy i oba) využijí příležitosti a naváží vztah jinde. Chorobná žárlivost, podezíravost, majetnický přístup, ponižování - to jsou běžné příznaky, které můžeme v narušených partnerských vztazích najít. Je úplně jedno, se toho dopouští muž, nebo žena. Rozhodující je konečný dopad na vztah a pocity zklamání a osobní nespokojenosti ve vztahu.

Mezi nejčastější chyby ve vztahu, vedoucí k touze po změně

  • neustálé sledování a podezírání partnera/ky, kdykoli jste spolu na veřejnosti
  • zesměšňování, nebo ponižování partnera/ky na veřejnosti a mezi přáteli
  • prohledávání kapes, kabelky, nočního stolku 
  • čtení dopisů, SMS a telefonátů v mobilů
  • vyhrožování rozchodem, jestli dojde k nevěře
  • vyhrožování sebevraždou v případě opuštění partnerem
  • vyhrožování, že pokud partner někdy odejde, už neuvidí své děti
  • běžná zanedbanost a a náhlá přehnaná péče o sebe v případě, když jdete k přátelům
  • ujišťování, že se změní, když partner/ka neodejde
  • nucení k nošení snubního prsten a tím prezentování vztahu
  • okázalé veřejné prezentování majetnického vztahu k ženě, nebo muži
  • preventivní pomlouvání a zošklivení kamarádů, nebo kamarádek, se kterými se partner/ka schází
  • vyhrožování, že když odejde, nedostane vůbec nic, o všechno přijde a bude bez domova
  • ....

Výčet problémů zdaleka není úplný a stejně tak se všechny nemusí projevovat současně. Většinou však úplně stačí kombinace několika z nich, aby se manželství, nebo partnerství změnilo v peklo. Takovýto stav v partnerských vztazích je dlouhodobě jen stěží udržitelný a logicky vede k psychickému strádání jednoho z partnerů. Většinou však strádají oba dva. Potom stačí trocha pozornosti od známého, nebo spolupracovnice z práce a vytvoří se někdy i mylná představa, že máte člověka, který vám rozumí a který vás chápe. K nevěře je pak již jen krůček.

Přiznat se k nevěře, nebo ne?

Nejlepší je, se nedostat do situace, kdy si takovouto otázku budete muset položit. Když už se to stane, pak je v první řadě nutné druhý vztah co nejrychleji ukončit. S ničím neváhejte, vše ukončete dříve, než se dostanete do neřešitelné situace způsobené nechtěným těhotenstvím, prozrazením vztahu, nebo se bezhlavě zamilujete a nebudete soudní v hodnocení situace. Z pohledu sexuologu i psychologů se partneři rozvádějí proto, aby si našli stejný typ muže, nebo ženy, kvůli kterým se rozvedli ... Uvědomte si, že rozvod není záruka, že neuděláte stejnou chybu a po čase se situace nebude opakovat! 

Obecné moudro

K mimomanželským stykům, tedy nevěře, většinou nedochází ve vztazích, které jsou pružné a vyvíjí se.

Individualita každého z partnerů i manželů je ve vztahu důležitá. Vždyť proto jste se brali. Právě ta vaše individualita byla důvodem, pro který jste se vzájemně chtěli blíže poznat a pro který jste si vyhovovali. Manželství a nebo i dlouhodobé partnerství není důvodem pro to, aby jste své individuality, svých koníčků a zájmů museli zřeknout ve prospěch toho druhého. Nikdy to po partnerovi a partnerce nechtějte a také si nechte svůj prostor pro osobní růst. Samozřejmě s ohledem na rodinu. Individualita není sobectví! Ve vztahu je důležité zachovat si schopnost mluvit o vašich potřebách, ale i povinnostech k sobě navzájem. Když nějaké současné uspořádání povinností a rolí ve vztahu nefunguje podle představ obou partnerů. je potřeba hledat změnu, která bude lépe vyhovovat. Tu změnu je však potřeba hledat ve vztahu a ne mimo něj. Časté otevřené diskuse o všech problémech mezi vás nepostaví bariéry. Umožní, aby se mezi vámi vytvořilo hlubší porozumění a větší soudržnost. Na těchto základech se dají vyřešit i vážnější problémy, které život může přinést.

Nevěra se týká všech forem lidského soužití, tedy i svobodných lidí, kteří spolu teprve chodí. V manželství, nebo dlouhodobém partnerství, je však jen těžko ospravedlnitelná. Manželství by se však nemělo rozpadat jen na základě nevěry. Pokud v něm nejsou jiné významné problémy, je lepší je udržet. Člověk by se měl naučit odpouštět. Každý může udělat chybu, ale jen hlupák ji udělá dvakrát.

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)