Hlavní téma: "Bezpečný sex (lépe bezpečnější sex)".
Volné pokračování článku "Sexuální minulost neboli sexuální historie".
Jestliže někdo v životě poznal i sto žen, vůbec nemusel poznat lásku.
(Karel Čapek)
Tento článek možná bude pro někoho zbytečný, jinému však může vést k zamyšlení... Schválně neuvádím jestli se máte vyrovnat se sexuální minulostí partnera, partnerky nebo se svojí. Všechny varianty totiž mohou přinášet problémy.
Sexuální minulost se týká jak lidí heterosexuálních, tak také homosexuálů. Proto se nad tímto článkem nezamýšlejte jen z pohledu své sexuální orientace, ale snažte se ho přijmout obecně.
Možná si řeknete, že se svou sexuální minulostí se vyrovnávat nemusíte, protože ji znáte, prožili jste ji a proto ji nemusíte řešit. Pro některé lidi není problém se vyrovnat s čímkoli, jiní však toto téma budou otvírat jen neradi.
Najít v současné době partnery, kteří se seznámili a prožili spolu vzájemně svůj první sex a pak spolu žili věrně až do stáří, bude asi výjimečné. Ale i takové páry jsou a opravdu šťastně žijí ...
Lidé, kteří sexuálních partnerů poznali více, ve chvíli kdy mají odpovědět na to kolik jich v životě poznali váhají, zda mají sdělit pravdu. Vnitřně možná cítí, že ten nový partner by nemusel mít pro jejich sexuální zkušenosti dostatek pochopení... Proto než vyjít s pravdou ven, volí milosrdnou lež a tak trochu počty pokrátí...
Podobně je tomu však i naopak. Muž nebo žena bez jakýchkoli sexuálních zkušeností se za svoji nezkušenost mnohdy "stydí" a raději uvede jednoho nebo dva sexuální partnery, než by se přiznal(a) k tomu, že je panic nebo panna. Ze strachu ze zesměšnění za svou "nezkušenost" se některé dívky nebo ženy svého panenství raději samy "zbaví", než by "riskovaly", že je zkušenější partner "odsoudí"...
Většinou se svojí sexuální minulostí, ale i budoucností nechtějí zabývat lidé promiskuitní, kteří sex považují za zábavu, potřebu uspokojení svých potřeb a celkem jim je jedno, kolikátý partner nebo partnerka je na řadě. Možná je zarazí až zdravotní problémy nebo dokonce pohlavní choroba. Nejhorší variantou je, když je "zpomalí" těhotenství milenky nebo partnerky. U této kategorie lidí je to však jen přibrzdění a ani to, že budou mít dítě pro ně mnohdy neznamená důvod pro změnu sexuálního chování. Tato skupina lidí se tedy určitě nebude zabývat sama sebou a možná je ani nebude zajímat sexuální minulost partnera nebo partnerky. Nezájem je dán především motivem, který tyto lidi žene do dalších a dalších sexuálních dobrodružství. Tím je většinou uspokojení vlastní sexuální touhy a potřeby. Když máte hlad, tak vás nebude zajímat která pekárna upekla chleba který jíte a už vůbec vás nebude zajímat kolikátý chleba v pořadí to právě jíte. Je to asi drsné přirovnání, ale někdy si myslím, že ignorace ze strany promiskuitních lidí je opravdu dána sobeckou touhou uspokojit především sebe.
Pohled na počet partnerů ženy se diametrálně liší od pohledu na počet partnerek muže.
Panuje názor, že zatímco u mužů větší počet sexuálních partnerek není příliš velký problém, u žen velký problém partnerů může být. Muž totiž získával životní zkušenosti, zatímco žena se chovala prostopášně ....
Pokusme se však trochu podívat na problémy, které větší množství prožitých sexuálních partnerů lidem přináší. Nerozhoduje, zda se jedná o muže nebo o ženu. Neposuzuji také to, kolik sexuálních partnerů za život je vhodné nebo nevhodné mít. Někdy se to prostě může tak nějak přihodit. že ani nevíte jak a máte za sebou více sexuálních zkušeností, než jste si pro život přáli. Láska je spojená i s fyzickou blízkostí, potřebou něžností i uvolněním sexuálního napětí. Odsuzovat dva lidi, kteří se milují, za to, že se spolu milovali i fyzicky je nesprávné a nikdo na to nemá právo. Ne vždy se lidé kteří spolu žijí musí rozejít. Někdy je rozdělí i opravdu tragické události, smrt, i vážné rodinné nebo společenské události za které ti dva prostě nemohou. Jindy to může být včasné poznání, že další společný život prostě nebude možný. Častou příčinou je pak prozrazená nevěra a další a další důvody, které si může vymyslet jen život sám ...
Mnoho, především mladých lidí, zastává názor, že dokud jsou mladí, musí se vybouřit a něco si i sexu užít. Chtějí poznat partnera. který bude nejen dokonale splňovat jejich partnerské představy, ale bude mimo jiné i dokonalý milenec nebo milenka. Nemyslete si, že tento názor zastávají jen jedinci. Naopak jen menší část mladých lidí hledá jediného sexuálního partnera na celý život.
Dnešní doba je nakloněna volným vztahům a nezávaznému sexu. Antikoncepce výrazně omezila obavy z nechtěného těhotenství a ostatní obavy potlačila celospolečenská sexuální hysterie.
Světově udávaný počet partnerů za život je u žen osm partnerů a u mužů 12 sexuálních partnerek.
Je zde ještě jeden problém o kterém se moc nemluví. Tím problémem je naše paměť a vzpomínky. Mnohdy se lidem, kteří mají za sebou více sexuálních zkušeností stává, že při sexu myslí ne na toho, s kým se právě milují, ale v hlavě jim problesknou, nebo jejich mysl ovládnou vzpomínky na sex s dřívějšími partnery. Asi se to nedá ovládnout, nebo myšlenky nějak usměrnit, aby se právě v takovýchto chvílích nevynořily z paměti. O čem je pak takový sex, při kterém si při hlazení vzpomenete na hebkou kůži Anežky, při líbání na vášnivé polibky Toničky, při laskání prsou na malá prsa Adélky, při orálním sexu na Bohumilu, která při orální sexu dělala drahoty a při souloži na Stanislavu, která to chtěla úplně stejně jako... A co když něco podobného právě teď probíhá hlavou vaší partnerce? Opravdu si myslíte, že to pomůže vám v dalším rozvoji současného vztahu? Stále jste přesvědčeni o tom, že čím více partnerů, tím více zkušeností?
Vraťme se však k tomu, jak se vyrovnat se sexuální minulostí partnera nebo partnerky.
Když se lidé začnou postupně více sbližovat, jsou na řadě i jejich první intimní něžnosti a sex. Asi každého by zajímalo, jak partner nebo partnerka vztah i po této stránce hodnotí a jak jste "uspěli" v konkurenci předcházejících partnerů nebo partnerek. Každý má nějakou minulost a v okamžiku, kdy se začne zajímat o to, kolik partnerů nebo partnerek měl ten druhý, musí se logicky připravit na podobnou otázku.
Ne každý se o sexu a to i se svým partnerem, dokáže bavit. Většinou je dáno výchovou, kdy o sexu se doma nikdy nemluvilo, nahota byla nepatřičná a přísná výchova mnohdy odsuzovala i jakékoli tělesné projevy sexuality jako například masturbaci. Takovýto člověk má obavu a nepřekonatelný stud si s partnerem promluvit i svých vlastních sexuálních touhách a potřebách. A zeptat se na to, zda měl dříve sexuální zkušenosti - naprosto nepředstavitelné! Touha to vědět by byla, ale chybí odvaha se do hovorů o sexu vůbec pouštět.
Co se týká hrdosti mužů i žen nad svým sexuálním uměním, pak je to oblast přímo nedotknutelná!
Zkuste se někoho zeptat: "Jaký jsi v sexu? Jsi dobrý milenec? Jsi dobrá milenka?"
Zajímalo by mne, kolik lidí odpovědělo: "Nestojím za nic. Vůbec mi to nejde. Sex je o ničem...."
Dalším problémem, proč se lidé bojí zeptat na sexuální historii partnera je strach ze srovnání a hodnocení partnera. Řídí se zásadou
"Kdo moc ví, špatně spí". Asi na tom bude kus pravdy.
Jenže srovnání s předcházejícími sexuálními partnery stejně neuniknete. I když takovéto hodnocení možná nebude nikdy vysloveno nahlas, stejně bude v myšlenkách probíráno.
Když spolu dva lidé chodí, vzájemně se poznávají a postupně se intimně sbližují, pak by si měli spolu vyjasnit i obtížnější otázky a to i ty, které se týkají názorů na sex, počet dětí, rodinu, společný život a mnohé další. Zda mezi nimi bude i otázka sexuálních zkušeností záleží jen na těch dvou. Rozhodně je však lépe si i tyto věci objasnit dříve, než váš vztah přeroste v manželství nebo partnerství. Začínat se ptát a "zhrozit se" v manželství už nikam nevede. Maximálně si tou upřímností možná můžete zkazit náladu a narušit jinak dobrý vztah.
Asi to nejde jednoznačně zodpověděl. Mohou být lidé, kteří za svou minulostí chtějí udělat tlustou čáru a pak chtějí žít jen současností a budoucností. Proto nechtějí mluvit ani o svých partnerských problémech a podvědomě se tedy brání i touze, aby věděli o předcházejících sexuálních i jiných zkušenostech partnera nebo partnerky. Pokud bude podobně smýšlet i partner nebo partnerka, pak je možné udělat tlustou čáru a nevracet se za ni. Předsevzetí je to sice krásné, ale nemusí vždy být zcela naplněno. Minulost se nadá jen tak škrtnout a lidová moudrost říká, že "Tvoje minulost tě stejně jednou dožene". Proto si myslím, že rozumnější je najít odvahu a i o těchto otázkách si spolu promluvit. O tom, jak se na sexuální minulost zeptat je článek "Sexuální minulost - jak se zeptat a neurazit...".
Do úvahy také přichází
Nic neříkat, ale také se na nic neptat. To se pak ale nic nedovíte...
Asi nejdůležitější bude uvědomit si, že minulost je něco, co bylo a co se nedá změnit. Sexuální minulost na rozdíl od povahy, a chování v přítomnosti, nemusí dostatečně a jednoznačně vypovídat o tom, jak váš společný a to i sexuální život bude probíhat v budoucnu. Spíše by se každý měl poučit ze svých chyb, které v životě udělal. Hodnocení podle počtu partnerů nebo partnerek nemusí opravdu vypovídat nic o budoucí věrnosti, péči o rodinu nebo o vzájemném vztahu. Není to ani záruka kvality sexu, ani hrozba v dalším vašem vztahu. Spíše si všímejte toho, jak jste k sobě vzájemně pozorní, ohleduplní, jak hledáte společnou řeč a jak řešíte společné i osobní problémy. Vyvarujte se chyb, které jste oba v minulosti udělali a které by mohly ohrozit i váš současný vztah. Vše je jen na vás dvou a to nejen v sexu.
Téma pokračuje články:
(AK)(Z)