DOTAZ: Strach a následná dysfunkce erekce

Dobrý den, velice vás žádám o radu. Už nějakou dobu mám problém a skutečně mě psychicky ničí. Je mi 22 let. Už poněkolikáté se mi pořád stává, že se mi prostě nepostaví, protože jsem hrozně nervózní, pořád na to myslím i během toho sexu i před a prostě jsem z toho zoufalej. Poprvé se mi to stalo právě když jsem byl na mol a postavit se prostě nemohl, to chápu. Jenže pak se to stalo úplně za střízliva, ale měl jsem pořád ten strach a nervozitu právě z toho abych nezklamal jako poprvé. A od té doby to mam takhle furt. Jinak jsem normální, ráno stojí, masturbace ok i orgasmus. Ale prostě jsem vždycky tak nervózní a už mam z toho strach i a přemýšlím že si snad koupím Viagru protože s každým dalším nezdarem jsem z toho v háji víc a víc ... Přitom ty holky se mi moc líbí, prostě snad jsou možná až moc krásné, že jsem z toho nervózní nebo já nevím, ale tím že je nechci zklamat, tak jsem nervózní, z toho se mi nepostaví a tím je vlastně zklamu... Ale hlavně už nechci zklamat sám sebe, pomalu mám strach ze sexu, pomalu i z těch ženských. No hrozný, prosím vážně o pomoc...

17.12.2014 Poradna sexuologa 2014.
Podpis (jména nezveřejňujeme)

Dotaz jsem textově trochu upravil (ne obsahově), aby bylo možné s jeho obsahem lépe pracovat v odpovědi. Odstranil jsem především informace o autorovi a pozměnil jsem některé informace, které by o něm mohly vypovídat. Obsahově se však tento text dotazu od původního obsahu dotazu neliší.

ODPOVĚĎ:

Omlouvám se, že na tento dotaz odpovídám skoro za měsíc. Ten důvod není jen v tom, že mezitím byly Vánoce. Hlavní důvod byl a je v tom, že jsem se k odpovědi nemohl odhodlat. Ne že by to byl problém, jehož řešení je příliš složité, ale spíše jsem měl pocit, že tento problém, když ho "vyřeším" bude návodem pro další. To by mohlo znamenat, že nesprávnou interpretací mého názoru bych nadělal více škody jak užitku. Pro odpověď jsem se rozhodl až dnes, kdy jsem v jednom starším článku na webu dověděl, že "mnohoženství je pro naši civilizace největším nebezpečím, neboť znevýhodňuje národy, které tradičně ctí manželství pouze s jednou ženou a to na věčné časy... Jedná se prý o zastaralý, nemoderní pohled na ženu a tato tradice je prý vyjádřením neúcty k ženě a hlavně způsobuje prudký nárůst populace, což ohrožuje tradiční evropské tradice". Nejedná se o citaci, ale o souhrn myšlenek z článku, který se v jedné části zabýval mnohoženstvím. Tato informace mne donutila vrátit se k napsání odpovědi na výše uvedený dotaz. 

Nejdříve se vrátím k tomu, co mne donutilo odpověď napsat. V první řadě v článku nebyla jediná zmínka o tom, že by muž s více ženami trpěl stresem ze sexu s nimi. Také v něm nebylo žádné vysvětlení důvodů, proč je v některých zemích mnohoženství povoleno. Mimochodem jsou to i velmi logické a rozumné důvody. Zato však bylo zdůrazněno, že mnohoženství ohrožuje "naši" civilizaci. Tak to mne donutilo napsat dnešní odpověď. 

Mnohoženství není v naší civilizaci doma. Patří jinam. My uznáváme jiné hodnoty. Lásku, věrnost, čestnost, úctu .... Ale je to pravda, nebo je to jen zbožné přání nějaké morální autority v západních zemích? Je otázkou, zda takováto "autorita" ještě dnes vůbec existuje. Mnohoženství je jasně definované - jeden muž má několik žen, což je nemorální... Jenže jak si představit "naše" tradiční jednoženství, když je dnes taková rozvodovost a hlavně tak laxní pohled na nevěru? Úvahy o milencích a milenkách se dočtete skoro v každém tisku, uslyšíte o nich v rádiu a určitě něco s podobnou tematikou uvidíte v televizi. Internet ani neřeším... V časopisech pro mládež se seznámíte s tím, jak na orální sex a jiné sexuální praktiky. O vztazích mezi mladými lidmi se hovoří z pohledu potřeby získat co nejvíce sexuálních zkušeností a to ještě dříve, než se "usadíte". Nevěra se skloňuje z různých pohledů a nakonec vyznívá jako logická potřeba, skoro morální právo na vlastní uspokojení. Pokud nemám pravdu, pak asi žiji někde jinde....

Není nevěra nebo "promiskuitní vztahy" nakonec formou mnohoženství nebo mnohomužství ? Zamýšlel se někdy někdo nad tím, jaký je rozdíl mezi mnohoženstvím a promiskuitním vztahem muže s více ženami najednou? Rozhodně jsem se s tím nikde veřejně nesetkal. To by pak mohlo znamenat, že jsou si kultury "méně civilizované" s tou naší "civilizovanou" vlastně naprosto rovné. A to by mohla skoro urážka té "naší" kultury, která je dávána vzorem pro celý svět. Rozdíl mezi mnohoženstvím a naším pokrytectvím je především v tom, že u mnohoženství se muž o své ženy stará, bere je jako součást "své" velké rodiny. Kromě jiného se stará i o všechny děti, které jeho ženy mají. Každé z nich má pro něj stejnou hodnotu a je pokračovatelem jeho rodu. Oproti tomu dejte do srovnání, kolik mužů se u nás o svoji ženu a rodinu nestará, dokonce někdy ani neplatí alimenty a své milenky logicky veřejně nepřizná. Stejně tak se nestará o své milenky, nezajišťuje je, neřeší jejich každodenní problémy a v případě, že otěhotní ,se málokdy hodlá starat o pokračovatele svého rodu.... Není to úvaha o tom, který přístup je morálnější, ale z mého pohledu je to mnohoženství před nevěrou nebo promiskuitními vztahy.

Asi si nyní kladete otázku, proč tak dlouhý úvod k odpovědi na jasnou otázku. Co mne vlastně mohlo přimět k tomu, že jsem se rozhodl odpověď napsat. Když si nyní otázku ještě jednou dobře přečtete, bude vám to jasné.

Nyní se vraťme k odpovědi.

Dotaz s popisovaným problémem mladého muže se netýká jen jeho. Dnes se stává problémem mnoha mladých mužů, chlapců, ale i žen a dívek.

Hlavní myšlenka dotazu je v tom, že mladému muži se nedaří uspokojovat řady mladých krásných žen a dívek, o které by stál, které se mu líbí a chtěl by je... Je mu 25 let a má sexuální problémy s erekcí.

Rozeberu jeho dotaz na dvě části a přiložím k nim svůj názor. Jsem přesvědčen, že se tímto rozborem dá pomoci nejen tazateli (je přísně anonymní), ale i mnoha jiným mužům a chlapcům, kteří prožívají naprosto stejné pocity strachu a beznaděje.

"Dobrý den, velice vás žádám o radu. Už nějakou dobu mám problém a skutečně mě psychicky ničí. Je mi 22 let. Už poněkolikáté se mi pořád stává, že se mi prostě nepostaví, protože jsem hrozně nervózní, pořád na to myslím i během toho sexu i před a prostě jsem z toho zoufalej. Poprvé se mi to stalo právě když jsem byl na mol a postavit se prostě nemohl, to chápu. Jenže pak se to stalo úplně za střízliva, ale měl jsem pořád ten strach a nervozitu právě z toho abych nezklamal jako poprvé. A od té doby to mam takhle furt."

Jedná se o problém ztráty sebevědomí, ztráty jistoty, že se dá uspokojit kterákoli žena a to kdykoli. Spojení události se ztrátou erekce při požití většího množství alkoholu je jasné. Alkohol v první fázi může pomoci odbourat zábrany, navodí uvolnění, zvýší odvahu i touhu. Je-li ho však víc nejednou nebo i v menších množstvích za delší dobu, kdy se začne naplno působit na organismus, jeho motivační účinky velmi rychle odezní a dostaví se celkové otupění mysli. To je samozřejmě spojeno se snížením vnímání vizuálních i erotických podnětů, které vedou ke vzrušení. Pokus o sex pak může a většinou také končí na problémech s erekcí. Může však také skončit i problémy s nežádoucím otěhotněním partnerky nebo nákazou pohlavní chorobou. Alkohol totiž, kromě problémů s erekcí, způsobuje i dost zásadní snížení zábran, ohleduplnosti, opatrnosti a pudu sebezáchovy... Toho, že následkem požití alkoholu byla ztráta erekce a tedy i selhání, si je mladý muž vědom. Problém však je v tom, že aniž si to uvědomuje, tato událost ho zasáhla mnohem víc, než si dokáže připustit. Následné selhání za střízliva bylo největší pravděpodobností následkem toho předcházejícího. Obava z toho, že selže, byla příliš silně zasunuta do jeho podvědomí a to, čeho se podvědomě obával, se naplnilo. Dvě selhání, navíc to druhé "bez důvodu", pak začne vytvářet psychické trauma, které může přerůst až ve stav, kdy muž není schopen v přítomnosti ženy dosáhnout erekce, protože jeho vnitřní napětí překoná všechny pozitivní vzrušující pocity a podněty. Obávám se, že tento model ztráty sebevědomí muže je mnohem častější, než se může zdát. Alkohol a sex se stále častěji spojuje v neodmyslitelnou jednotu. Selhání z důvodu ztráty erekce je považováno jen za epizodu. Problém nastává v okamžiku, kdy jich je víc za sebou a sebevědomí muže utrpí bolestivou ránu. Pak stačí poznámka mezi kamarády nebo v ještě horší variantě mezi kamarádkami o tom, že už to není, co to bylo, a problém je na světě. Psychická traumata jsou bolestivější  než jakýkoli úraz!!! Lidská psychika je složitá a její změny jsou provázeny stavy úzkosti, depresí, traumat, strachu, vyhýbání se.... Z vnějšku je jen obtížně pochopitelné, proč lidé s psychickým zraněním tak trpí.

V tomto okamžiku by se dalo s rozborem problému skončit a jít hledat řešení nebo léčbu. Budeme však pokračovat další částí dotazu.

Jinak jsem normální, ráno stojí, masturbace ok i orgasmus. Ale prostě jsem vždycky tak nervózní a už mam z toho strach i a přemýšlím že si snad koupím Viagru protože s každým dalším nezdarem jsem z toho v háji víc a víc ... Přitom ty holky se mi moc líbí, prostě snad jsou možná až moc krásné, že jsem z toho nervózní nebo já nevím, ale tím že je nechci zklamat, tak jsem nervózní, z toho se mi nepostaví a tím je vlastně zklamu... Ale hlavně už nechci zklamat sám sebe, pomalu mám strach ze sexu, pomalu i z těch ženských. No hrozný, prosím vážně o pomoc...

A tady se dostáváme k problému naší "moderní a té správné civilizace". Je zvláštní, jak druhá část dotazu krásně popisuje to, proč se mladí lidé tak usilovně snaží udržet krok s "kultem sexu". Lidé, kteří trpí problémy s erekcí spojenými se strachem ze selhání při sexu, nemusí mít a nemívají vůbec žádné problémy s erekcí ani vyvrcholením při masturbaci.  Důvod je jasný. Není důvod ke strachu ze selhání, protože se není před kým bát. Sám před sebou se ztráty erekce nikdo nebojí a nebo ji prostě neřeší. Když to nejde dnes, půjde to přece jindy... To není selhání, prostě se mi dnes nechtělo. Chybí tedy především onen strach, obava ze zostuzení před dívkou nebo ženou, která očekává chlapa a jeho výkon.... To, že mladý muž problémy s erekcí při masturbaci nemá, je pro něj ujištěním (a uklidněním), že se nejedná o zdravotní problém s erektilní dysfunkcí, ale o problém se sebevědomím a psychikou. Na jednu stranu je to uklidňující zjištění, ale na druhou stranu to nic neřeší v okamžiku, kdy je se ženou a nic.... Co by za takovéto zjištění dali muži, kteří mají  problém s erekcí jako zdravotní problém ...

Nejvíce však o příčině problémů mladého muže vypovídá závěrečná část jeho dotazu.

Přitom ty holky se mi moc líbí, prostě snad jsou možná až moc krásné, že jsem z toho nervózní nebo já nevím, ale tím že je nechci zklamat, tak jsem nervózní, z toho se mi nepostaví a tím je vlastně zklamu... Ale hlavně už nechci zklamat sám sebe, pomalu mám strach ze sexu, pomalu i z těch ženských. No hrozný, prosím vážně o pomoc...

Kult muže, samce, se úplně odpoutal od oněch deklarovaných morálních hodnot, které "naše" civilizace (kterou se snažíme považovat za tu správnou) představuje. V dotazu se nemluví o problémech se sexem s konkretní dívkou, ale obecně o "holkách". To, že je mladý muž nechce zklamat, je sice chvályhodné, ale vůbec to nevypovídá o jeho vztahu k nim. Touží ony po tom, aby je nezklamal? V jakém vztahu jsou ony k němu a on k nim? Chtějí sex nebo lásku? Co je to vlastně zklamal nebo nezklamal. Pokud je to zklamání postaveno na tom, že on neudrží erekci, pak je to hodně "mimo mísu". Zklamat by je v sexu totiž mohl jedině tehdy, když by je nedokázal uspokojit jinak!!! To, že se muži nedaří dosáhnout erekce, přece neznamená, že by ženu nemohl uspokojit, a tak jejímu zklamání zabránit! Problém mužů však někdy bývá hlavně v tom, že mají utkvělou představu, že jejich erekce je pro ženu nejdůležitější. Není to pravda. Dovolím si jeden citát:

Z pohledu ženské sexuality,
by pro ženu byl ideální milenec
muž bez penisu ...
(Albert Ellis)

a přidám ještě jeden

Když řeknete, co si představujete pod pojmem milování
Žena si vybaví lásku, něžnosti, milostnou předehru, doznívání po aktu milování.
Muž si vybaví sex.

Už jsem o tom psal v jiných článcích, že ženský pohled na sex je opravdu jiný než ten mužský.

Problém u mužů, kteří mají více sexuálních partnerek nebo v ženách vidí objekt sexuální vášně, který je potřeba uspokojit, je v tom, že při takovémto přístupů k sexu se bez penisu v erekci opravdu neobejdou. Ztráta erekce, byť už jen teoreticky možná, pak představuje tak silné trauma, že je mnohdy jen velmi obtížné ho bez pomoci psychologa nebo sexuologa překonat.

Vrátím se k dotazu

Ale hlavně už nechci zklamat sám sebe, pomalu mám strach ze sexu, pomalu i z těch ženských. No hrozný, prosím vážně o pomoc...

Tato věta vlastně vypovídá o celém problému. Vůbec nejde o ony "holky", ale o onoho mladého muže, který si myslí, že je jeho povinností uspokojit je. Tedy vlastně, jak to vyznívá, uspokojit hlavně sama sebe. Tady ani tak netrpí sexualita mladého muže, ale spíš jeho EGO. Strach z toho, že zklame ony "holky" a dostane se to ve známost. To je hlavním problémem - jeho strach o sebe. Strach z toho, že utrpí jeho mužské EGO, že bude možná někdy zostuzen, že se mu budou vysmívat, že ztratí svoji pověst samce na zavolání.

Strach z těch žen je logickým dopadem obav o sebe, o svou pověst o ztrátu prestiže mezi kamarády a kamarádkami. Ten strach pak stojí za problémy s psychikou, které se jen ztrátou erekce zviditelňují

Moje rada

Možná už dnes mladý muž, autor dotazu, problémy s erekcí nemá. Mohou se však kdykoli vrátit a to ještě v horší podobě. Podvědomá traumata se mnohdy sčítají a projeví se hlavně tehdy, když to nejméně potřebujeme.

Myslím si, že je potřeba se na chvíli zastavit. Zhodnotit svůj dosavadní přístup k životu a lidem, zvláště pak k ženám. Možná se i zamyslet na tím, co jsem k dotazu napsal. Domnívám se, že je nutné přehodnotit především vztah k ženám a sexu. Sex přece není o co největším počtu sexuálních partnerek. Myslím si, že ideální by bylo se zamyslet a dát si čas na další vztah. Tentokrát by to ale mohl být vztah ne kvůli sexu, ale kvůli té dívce nebo ženě. Vždyť sex s tolika ženami může a většinou i má neblahý vliv na prožívání sexu v dalším životě. Už jsem o tom psal jinde, ale mnoho partnerek přináší i mnoho podvědomých vzpomínek. Hrozí i to, že milovat se budete s jednou ženou, ale v hlavě s jinou nebo jinými... Prostě se pokuste překonat touhu uspokojit každou, která k tomu bude svolná, a najděte si jednu, která za to bude stát.

Problém mužů se zkušenostmi s mnoha ženami je v tom, že jednou se mohou přistihnout při myšlence, že všechny jsou vlastně stejné, jen jinak zabalené. Například pornoherci začínají se svým podnikáním bez jakékoli podpory. Stačí jim jejich sexuální touha. Za nějakou dobu však už potřebují podporu, například Viagru. A ke konci kariéry zjišťují, že už ani Viagra jim nepomůže. Ženské tělo má pro ně menší erotický náboj než pohled na orosený půllitr piva. Prostě se vyčerpají, ženy pro ně už nejsou sexuálním stimulem. Ženské tělo jako erotický podnět pro ně přestane fungovat. Jsou unaveni ze sexu, vše je stejné, nudné a už vůbec ne vzrušující. Viagra sice fungovala, ale i ona potřebuje pro očekávaný výsledek sexuální podněty. Pokud je mozek nedokáže poskytnout, pak ani Viagra nic nedokáže. Někteří končí jako lidé postižení absolutní erektilní dysfunkcí. Prostě už s nimi nic podobného ženě nepohne... Nevěříte?

Možná Vám změna priorit pomůže ze všeho nejvíce. Vyzkoušejte sexuální půst a začněte přemýšlet o tom, k čemu milování vlastně je, co vyjadřuje a jakou roli má v mezilidských vztazích. Myslím, že to Vás vyléčí, že Váš problém pak rychle odezní. Vy potřebujete něhu, lásku, porozumění a to u "holky" na jednu noc nenajdete. Myslím si, že až najdete tu pravou ženu, která by za to stála, Vaše problémy s erekcí budou minulostí.

Ještě k myšlence použít Viagru. Vy jste zdravý , mladý člověk. Viagru nekoupíte jen tak. Viagra je na lékařský předpis a rozhodně se ji nepokoušejte koupit jinak, například přes internet. Až Vám ji lékař předepíše (a on Vám ji předepíše), tak použijte maximálně poloviční dávku. On Vám to koneckonců doporučí i Váš lékař. Jde o to, že Viagra Vám pomůže překonat Vaši obavu, Váš strach ze selhání. Bude to spíše psychická podpora než chemická podpora erekce. Hlavně si na Viagru nezvykejte. Je to jen lék. A jako každý jiný lék Vám bude pomáhat jen tak dlouho, dokud si na něj tělo nevytvoří návyk nebo na něj naopak přestane být vnímavé. U jiných léků je možná náhrada. Čím však budete chtít později nahradit Viagru, když s ní začnete ve Vašich 25 letech?

Domnívám se, že Vy potřebujete najít ženu, která s Vámi bude chtít žít sexuálním životem naplno. Brzy zjistíte, že je to o něčem úplně jiném než o náhodném sexu. Také zjistíte, že v pevném vztahu ani občasná ztráta erekce není problém, kvůli kterému by Vám hrozilo to, co zažíváte nyní.

Na závěr

A na závěr se opět vrátím k otázce legálního mnohoženství, k tomu, co vyprovokovalo moji úvahu a odpovědi na dotaz mladého muže. Co je z našeho pohledu "naší" civilizace morálnější. Mít více žen ve vztahu svazku mnohoženství a starat se o ně a jejich děti nebo mít více žen (u žen mužů) a zajímat se jen o jejich domnělé uspokojení? Na to si musí každý odpovědět sám.

Obávám se že naši civilizaci nezničí to, že jiné kultury považují za normální mnohoženství, vztah s právy a povinnostmi a tedy i více dětmi, ale náš přístup k sexu, mužů k ženám, ženám k mužům, k legalizaci nevěry, promiskuitním vztahům, paralelním vztahům, schvalování potratů, propagaci nevázaného sexu a jeho veřejné společenské adoraci ve společnosti. A také nás zničí to, že sex je v naší společnosti chápán hlavně jako rekreace, zábava a ne také jako cesta k udržení rodu a naší kultury.

(AK)(Z)(L)(O)