Dobrý den. Je mi 15 let a mám přítele, kterého miluji a jsem spolu už kolem 3/4 roku. První pohlavní styk už máme za sebou, ale já si sex prostě nedokážu užít. Vždy když mám intimní chvilku, tak bych hrozně chtěla sex, ale jakmile už se k tomu blíží, tak začnu mít strach a celý styk přemýšlím a nedokážu nic příjemného cítit - jako bych to příjemné potlačovala . Nevím čím to je, ale mám panickou hrůzu z otěhotnění :/ Nevím proč, ale cítím se jako kdybych měla nějaký blok k sexu :( . Moji rodiče do mě hrozně rýpou a mám pocit, jako bych si o sexu udělala obrázek...že sex se nemá provozovat a že je špatný... prosím... jak se toho zbavit?? :( S přítelem už jsme o tom hovořili několikrát a už si nevíme rady :(
Poradna sexuologa 2014.
ODPOVĚĎ:
Čt, 24/07/2014 - 22:20 — admin
Vážená slečno.
Děkuji za Vaši důvěru. Omlouvám se, že jsem s odpovědí váhal více jak týden. Váš příběh je totiž společný pro mnoho dívek a chlapců, Vašeho věku a tak jsem potřebovat čas na promyšlení odpovědi. Váš problém a moje odpověď asi bude zajímat více dívek a chlapců, kteří ze sexu mají podobné pocity jako Vy. Nevím, zda se Vám moje odpověď bude líbit, ale budu odpovídat tak, jek to vnímám a považuji za správné a jak bych odpověděl i svým dětem, kdyby měli podobný problém.
Celý problém spočívá v tom, že jste se sexem začala moc brzy. Je Vám 15 let a možná už ve čtrnácti jste začala s přítelem chodit (před 3/4 roku). Možná až po 15 roku věku, ale to na věci nic moc nemění. Prostě jste ještě dítě, které se skokem stalo "ženou" a to ještě v době, kdy jste byla a stále jste dítě. Z pohledu práva dítě, které může mít sex, ale nesmí se dívat na filmy od 18 let, které jsou o sexu. Už to samo o sobě svědčí o tom, že něco není v pořádku - u Vás, ale i u státu, který takovou stupiditu dovoluje.
Jste ještě dítě, které vyměnilo hračky, knihy, zábavu, poznávání, sportování i nevázanou radost ze samostatného svobodného života, za vztah s povinnostmi a pravidly. Tím, že jste v tak mladém věku přistoupila partnerovi na sex, jste se o mnoho ochudila. Mnoho ze světa dospělých ještě nechápete a ani chápat nemůžete a přitom jste si tyto jejich starosti, traumata i radosti vzala na sebe. Je evidentní, že sexuální vztah ještě nezvládáte udržet a naplno prožívat. Není to jen Vaše chyba ale především Vašeho přítele, který, pokud je starší, pak by mohl být i zodpovědnější.
Vaše obavy z toho, že rodiče Vám chtějí sex nějak znechutit jsou naprosto mylné. Nejspíš Vám říkají úplně to samé, já nyní. Oni o Vás mají oprávněný strach. Mají totiž zkušenosti, které Vy zatím postrádáte. Máte na to také plné právo, protože zkušenosti, které mají Vaši na mysli, člověk získává v průběhu dospělého života. Je jim naprosto jasné, že si "hrajete s ohněm" a vůbec se nebojíte. To, že milujete svého přítele je správné a úžasné. Položte si však otázku, zda si ho chcete třeba za měsíc vzít. Zda bude dobrým otcem Vašeho dítěte, zda se postará o Vás a o Vaši rodinu? V okamžiku, kdy spolu žijete jako sexuální partneři, musíte umět přijmout i odpovědnost za sebe a své chování. Jste na to připravena Vy a je na to připraven Váš přítel? Nestane se, když něco nevyjde, že se najednou nebude na rodinný život cítit dostatečně připravený? Máte kde bydlet, uživíte sebe a Vaše dítě? Chcete vůbec takovéto riziko podstupovat?
Předpokládám, že používáte antikoncepci a Váš přítel také. Uvědomujete si, co dělá hormonální antikoncepce s tělem dívky, která se bude zhruba do 20-ti let ještě fyzicky vyvíjet? Ví to Váš partner, když po Vás antikoncepci vyžaduje? Těch otázek by mohlo být tisíc dalších.
Možná si právě říkáte, "že jsem se vůbec ptala!". Ale ten problém není jenom Váš. Trpí jim tisíce jiných dívek a chlapců, kteří si na sebe vzali starosti dospělých. Možná si řeknete, že přeháním. Jenže Vy sama máte s přijetím své sexuální role ženy problém. A to sama před sebou neobhájíte!
Váš problém spočívá v nezralosti na sexuální aktivity. Podvědomě si uvědomujete, že Vaši rodičové mají pravdu, že jejich strach o to, aby jste si "nezkazila život" je oprávněný. Moc dobře si uvědomujete riziko otěhotnění a také víte, že si vlastně vůbec nevíte rady, jak by jste se v takovém případě měla zachovat. Je moc dobře, že jste napsala. Problém se strachem při sexu se totiž sám od sebe nevyřeší. Mohlo by se stát, že Vaše "trauma" spojené se strachem z otěhotnění a dalších následků Vašeho vztahu, se ve Vás usadí a s přibývajícím věkem jen zesílí. Trauma "vypěstované" v období dospívání, ve kterém se nacházíte, je tou nejhorší sexuální zábranou pro další spokojený a vyrovnaný sexuální život.
Předčasným zahájením sexuálního života jste přeskočila období poznávání vlastního těla a jeho reakcí při masturbaci. Možná jste masturbovala, ale příliš brzy jste toto období vyměnila za partnerský sex. Příliš jste uspěchala období poznávání těla partnera při lehkých ne přímo sexuálních dotecích a něžnostech a naopak, Váš partner Vám nedal příležitost poznat Vaše tělo skrze jeho doteky. Nedali jste dostatek prostoru poznávání nepenetračních sexuálních praktik. Málo pozornosti jste věnovali sexuálním praktikám necking a petting, které k tomuto období poznávání opravdu patří. A hlavně začali jste příliš brzy!!!
Navrhuji Vám:
Nepokračovat v současném stavu, kdy ze sexu evidentně nemáte žádnou radost a nepřináší Vám to, co jste od něho očekávala. Neznamená to, že se musíte s přítelem rozejít. Jen spolu přestaňte provozovat sex. Vraťte se na začátek, choďte spolu, hlaďte se, líbejte, povídejte si. Poznávejte přírodu, sportujte, navštěvujte památky, divadla, kina a věnujte se společně zábavě a koníčkům. Dejte si čas dokonale poznat úžasnou sílu technik neckingu a pettingu. Radujte se z času stráveného společně. Zakažte si však vzájemně jakékoli penetrační sexuální praktiky. Hlavně ten Váš vlastní zákaz dodržujte!!! Potřebujete oba dozrát. A to i v případě, že je Vašemu příteli třeba 25 let. To jak se k Vám zachoval, svědčí o tom, že i on ještě nedozrál v muže.
Se sexem začněte nejdříve po Vašem 18 roku věku, nebo ještě lépe tehdy, až Vy sama budete vnímat, že by Vám případné těhotenství nekomplikovalo život a že muž se kterým by jste čekala dítě je ten pravý.
Pokud budete pokračovat v současném stavu, můžete si způsobit trauma, kterého se tak brzy nezbavíte. Nakonec budete mít sex třeba každý den, ale nebudete vědět proč to vlastně děláte. Co na to sexu lidé vidí, když Vám nic neříká a jen z něho máte strach a žádnou radost. Jsem přesvědčen že Vám s přítelem takováto pauza v sexu jen pomůže a že pro Vás to bude i určitý ukazatel toho, zda Vašemu příteli jde o Vás, vaše zdraví, pohodu a štěstí nebo jen o uspokojení jeho sexuálních potřeb. Stav, kdy žena muži sexuálně vyhovuje a sama z toho nic nemá, jen mu "podrží", protože "on to tak moc chce", se dá z pohledu muže nazvat "masturbace (onanie) ve vagině" a to by snad váš přítel ani nechtěl... nebo by mu to stačilo?
Ještě jedna rada. Zajděte za rodiči a promluvte si s nimi. Oni Vás podle toho, co píšete mají opravdu rádi a mají o Vás strach. Pomůže to Vám i jim.
S úctou
Administrátor webu www.milovani.cz