Jste zde

Ztráta hodnot a přetížení - jedna z příčin nezájmu o sex

Ztráta hodnot a přetížení - jedna z příčin nezájmu o sex

Volné pokračování článku "Proč se někteří lidé vyhýbají sexu?".

Pracovní přetížení a existenční obavy jsou ruku v ruce se stresem a obavami. Nejčastější obavou většiny lidí je obava o ztrátu práce nebo o ztrátu společenského postavení. Pocity vyhoření nejsou záležitostí jen lidí vyššího věku, kteří toho už za sebou mají hodně. Stále častěji se tyto pocity vyhoření projevují u mladých lidí, na které jsou v práci kladeny stále větší požadavky. Jsou zahlceni prací, nároky, tlakem na výkon, i motivací finančních výhod. Prostě toho, co musí zvládnout je tolik, že pod tíhou toho všeho začnou mít pocit, že nemohou najít svůj životní cíl, nebo že vůbec neví, jaký životní cíl by si měli stanovit.

S přetížením je provázán také nedostatek volného času a mnohdy malý prostor pro odpočinek a regeneraci. Každý relaxuje jinak, Je to normální a správné. Jenže velká část mladých lidí svůj volný čas věnuje zábavě spojené s pitím alkoholu. Alkohol a následná únava z něho, deprese, kolísání nebo přímo ztráta sebevědomí, to jsou stavy, které způsobují fyzické problémy i psychické poruchy. Často za neschopností užít si sex stojí alkohol. Většina těch, kteří před sexem pijí alkohol jej považují za povzbuzující prostředek, protože po alkoholu mají na sex chuť. Jenže sex a alkohol dohromady moc nejdou. U některých se tento stav prohlubuje a oni za nějakou dobu už neví, jak z toho všeho vystoupit. Nedokáží sami sobě stanovit, co je v jejich životě důležité a co je ubíjí, spaluje, ničí. Netýká se to všech, ale takto je zatížena stále větší skupina lidí.

Bohužel, dnes je sex pro mnoho lidí jen součástí toho kolotoče úkolů, potřeb, práce, zábavy, únavy depresí.... Pro některé lidi se stal konzumní záležitostí a není mu věnována větší pozornost, než jiným aktivitám. A to je zásadní chyba.

Možná si řeknete, že to se netýká všech lidí a hlavně ne vás. Samozřejmě se to netýká všech lidí. A samozřejmě, že se to nemusí týkat vás. Problém je, že málokdo se dokáže zastavit a podívat se na způsob svého života z nadhledu. Zeptat se sám sebe, co chce, kam směřuje a hlavně PROČ.

Takovýto hektický způsob života ale často patří k životnímu stylu té skupiny lidí, kteří se postupně začnou sexu vyhýbat. Možná se ho ani nechtějí vzdát, jen se mu prostě začnou vyhýbat. Je v podstatě jedno, jestli tím důvodem je velké pracovní vytížení, po kterém na něj už nemají sílu nebo jestli je to z důvodu depresí, strachů či problémům se sexem na fyzické nebo psychické úrovni. Prostě výsledkem je, že než navíc ještě "muset dělat sex", tak raději nic. Angličané pro milování mají svůj termín "Make love", (dělat lásku). Už jen z toho překladu z angličtiny je člověk unavený...

Lepší situace je mezi mladšími lidmi. Postupem času však i mladí lidé stárnou, mají mnohem více povinností a také se dostávají k zakládání rodiny. Rodina, to jsou rodiče a děti. Dohromady to jsou další a další povinnosti, které se nabalují a kupí. Dnes se mnohdy ani nedá rozlišit, kdy se ze vztahu stalo partnerství a z partnerství dlouhodobé partnerství a případně manželství. Dříve tou hranicí bylo uzavření manželství. Dnes je touha po manželském vztahu mezi lidmi značně na ústupu. V partnerství se dnes snad dá hovořit o mezníku, který přináší narození dítěte. Ale ani narození dítěte nemusí znamenat zásadní obrat ve vztazích mezi lidmi.

Přitom vše je otázka priorit. Říká se, že život je otázkou priorit a je to pravda. Jen je těžké si stanovit ty správné priority, kterých je pak nutné se držet.

Jak již jsem uvedl, problémy vyhýbání se sexu se netýkají všech mužů nebo žen. Vždy však za problémy s vyhýbáním se sexu najdete přetížení, ztrátu životních cílů, deprese, obavy ze ztráty práce nebo společenské prestiže ... a další negativní pocity. Samozřejmě i dluhy, exekuce, nedostatek finančních prostředků, problémy s bydlením a další. Nechci být negativistický, ale bohužel řada těchto příčin pak stojí i za problémy zdravotními, vztahovými ... a sexuálními.

Často jsou to příliš velká očekávání, která v životě nebyla naplněna, ale také nereálné cíle, které si lidé stanovili. Tyto cíle a očekávání mnohdy pramení z celospolečenského tlaku médií na podvědomí, jak se má žít naplno. Média hodně lidí ovlivní ve výběru životních cílů a přesvědčují je o tom, že je nutné být úspěšný, dosáhnout společenské postavení a být šťastný, dokonalý a krásný. Lidé často neumí poznat rozdíl mezi reklamou a jejími cíli a životem a jeho realitou. Chtějí být stejně úspěšní jako jejich idoly, usměvaví jako ti v reklamách a bezstarostní, jako ti v seriálech a filmech. Když toho nedosahují, hroutí se a uzavírají se do sebe v depresích.

Vytvořili jsme hromadu zbytečných potřeb.
Musíte nakupovat a vyhazovat pořád dokola.
Jsou to ale naše životy, které vyhazujeme.
Když já něco kupuji, nebo Vy, neplatíme penězi.
Platíme časem z našich životů, které jsme utratili, abychom mohli vydělat peníze.
Rozdíl je v tom, že život nemůžete koupit. Život jen utíká...
A to je bídné... Ztrácet Váš život. Vaši svobodu.
(José Mujica - Uruguayský ex-prezident,  (narozen 20.května 1935, v úřadu prezidenta 2010 - 2014))

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)