Volné pokračování článku "Sexuální odchylky".
Pedofilie je v odborném pojetí trvalá nebo dlouhodobá náklonnost či reaktivita s erotickým rozměrem převážně nebo výlučně vůči nedospělým osobám, chlapcům nebo dívkám. Jako pedofil bývá označován člověk, u něhož je taková náklonnost rozeznána.
V neodborném užití a zvláště masmédiích je často užívána pedofilie v posunutém významu, jako označení pro sexuální aktivity s dětmi (popřípadě vůbec s osobami pod tzv. zákonnou věkovou hranicí) nebo nakládání s dětskou pornografií (výrobu, držení, šíření, užívání).
Vzhledem k neustálenosti a nepřesnosti definice nelze výskyt pedofilie v populaci vyčíslit způsobem, který by přesahoval kontext konkrétní metody zjišťování.
Opakem pedofilie je misopedie či mizopedie, jak se označuje (chorobná) nenávist a pohrdání k dětem. Člověk s tímto sklonem se v angličtině nazývá misopedist. Misopedie se může projevovat například agresivní zlomyslností a krutostí.V českých definicích se někdy vztahuje jen k vlastním dětem.
V některých definicích je pedofilie zúžena jen na reaktivitu vůči osobám s dosud nevyvinutými druhotnými pohlavními znaky. Podle jiných definic a pojetí (například i v Krafft-Ebingově definici) pedofilní reaktivita obvykle (typicky) zahrnuje kromě předpubertálních dětí i děti v rané pubertě a nezřídka i ty dospívající a mladé dospělé (postpubescentní adolescenty), jejichž vzhled či jiné projevy si zachovaly dětské rysy. Dospívající tak obvykle jsou velmi přitažliví jak pro pedofily, tak pro lidi s převažujícím zaměřením teleiofilním („na dospělé“).
Obvykle se za pedofilii označuje jen výhradní nebo převažující reaktivita vůči dětem. Obdobná schopnost zamilovat se do dítěte, být jím citově přitahován, popřípadě reagovat na ně genitálním vzrušením je však v jisté (nedominantní) míře vlastní značné části populace, pravděpodobně většině. Rovněž podíl populace, který při falografickém vyšetření vykazuje na „dětské“ podněty stejnou nebo výraznější reakci než na „dospělé“ podněty, udávají výsledky studií spíše v desítkách procent, zatímco podíl lidí považovaných z důvodu pedofilie za úchylné (deviantní, parafilní) bývá obvykle udáván spíše v jednotkách nebo desetinách procent.
Falografické vyšetření
Penilní pletysmografie (PPG) nebo též phaloplethysmographie či falopletysmografie nebo falometrie je měření objemových změn (tumescencí a detumescencí) penisu způsobených změnami jeho prokrvení v závislosti na sexuálně-erotických podnětech. Používá se v sexuologii jako pomocná metoda v diagnostice sexuální orientace, struktury a funkce sexuálně motivačního systému i poruch erekce. Diagnostický přístroj se nazývá penilní pletysmograf, falopletysmograf, falometr nebo sexuologický pletysmograf. Obdobné metody se k podobným účelům používají i k měření změn prokrvení vulvy, tedy vulvometrii či vulvografii.
Slovo pletysmografie se v lékařství používá obecně pro vyšetřovací metody založené na záznamu změn velikosti orgánu při jeho funkci. Používá se například cévní pletysmografie, plicní pletysmografie atd. Název je odvozen od řeckého slova πληθυσμός (plethysmos), které označuje vzrůst, prodloužení, násobení nebo populaci, a to od slovesa πληθύνω (plethyno – přibývat, růst), resp. πλήθω (plétho – plnit se, zvětšovat se, natékat) a podstatného jména πληθύς (pléthus – dav, zástup, většina). Měřený orgán je v názvu metody a přístroje označován jako falus nebo jako penis.
Měřené hodnoty mohou být buď odečítány přímo z přístroje, nebo automaticky zapisovány do záznamu zvaného falogram, přičemž zápis může být buď analogový (fyzický zápis na otáčející se válec), nebo elektronický, který je možno propojit s programem pro zpracování a archivaci dat.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pedofilie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Falograf