Ejakulát je výměšek pohlavních žláz samce skládající se ze spermií a semenné (seminální) plazmy. Někdy se ejakulát nazývá také semeno nebo sperma.
Ejakulát slouží jako přenášející člen spermií během rozmnožování, které se uvolňuje během zvýšené sexuální aktivity. Poskytuje ideální prostředí pro spermie, které v něm jsou schopné po jistý čas přežít (většinou to bývá jeden až dva dny). Ejakulát díky spermiím, které jsou v něm obsaženy, umožňuje muži oplodnit ženino vajíčko.
Spermie jsou produkovány ve varlatech a semenné plazma v přídatných pohlavních žlázách. Vlastnosti ejakulátu, tzn. množství a hustota spermií; barva; vůně; pH; množství… Ejakulát má nejčastěji mléčně bílou, až světle nažloutlou barvu, je vláčný s vyšší viskozitou.
Z pohlavního orgánu muže se při ejakulaci uvolní a pod tlakem vystříkne sperma. Během jedné ejakulace se v několika kontrakcích uvolní dávka o objemu 4–5 ml ejakulátu. Běžně se v 1 ml ejakulátu vyskytuje asi 50 milionů spermií. Ejakulát má lehce zásaditý charakter (pH 7,2–7,8) a tvoří ho mnoho minerálních látek jako zinek, vápník, hořčík a sodík. Současně obsahuje fruktózu, vitamin C, cukry, kreatin a více než 400 druhů bílkovin.
Produkci semenných tekutin velmi významně ovlivňuje testosteron - mužský pohlavní hormon. Ejakulát, neboli semenná tekutina, pomáhá spermiím s jejich pohyblivostí. Platí přibližná úměra mezi hladinou testosteronu v krvi a množstvím produkovaných semenných tekutin i spermií. Čím více má muž testosteronu, tím větší je produkce spermií i ejakulátu - semenné tekutiny. Čím má muž testosteronu méně, tím menší je produkce semenných tekutin, i spermií. Kvalita a množství semenné tekutiny při ejakulaci pak ovlivňuje celkovou pohyblivost spermií. Čím méně ejakulátu bylo při orgasmu vypuzeno, tím horší podmínky pro pohyb v něm spermie mají. Pohyblivost spermií pak ovlivňuje šanci spermií dospět až k vajíčku a oplodnit ho.
Vlivem životního prostředí, nemocí, špatné a nezdravé životosprávy, nevhodného životního stylu a stárnutí, dochází i ke změnám kvality spermatu a životaschopnosti spermií. V posledních desetiletích počet spermií v ejakulátu klesá a zároveň stoupá výskyt vývojových vad mužského pohlavního systému. To je pravděpodobně způsobeno estrogenním účinkem látek zamořujících životní prostředí. Mezi ty patří například DDT, polychlorované bifenyly, látky vznikající rozkladem neionizovatelných surfaktantů nebo umělé estrogeny z ženské hormonální antikoncepce produkované farmaceutickým průmyslem. Všechny tyto vlivy společně jsou pak příčinou, že přibývá mužů, kteří nejsou schopni oplodnit svoji ženu. Tento stav se výrazně zhoršuje i s věkem a tedy délkou působení vnějších i vnitřních vlivů na muže. Odkládání rodiny na pozdější dobu může znamenat i vážné komplikace vůbec rodinu založit. Počet spermií dnes již výrazně klesá u mužů po třicítce a pokud se tedy rozhodují mít děti v ještě pozdějším věku, nemusí toho pak již ani být schopni. Hovoří se pak o nedostatečné kvalitě spermatu, nízké pohyblivosti spermií, neplodnosti.....
Kvalita spermatu mužů se stanovuje podle několika kritérii. Běžné množství odebíraného (požadovaného) spermatu je cca 3 cm³. S množství ejakulátu většina mužů až tak velký problém nemá. Horší je to však už s jeho kvalitou. Pokud počet spermií v 1 ml ejakulátu klesne pod 20 milionů nebo pokud je v celkovém objemu ejakulátu nižší než 40 milionů, jedná se u muže o neplodnost, tedy o ztrátu schopnosti ženu oplodnit.
Nezáleží však jen na počtu spermií, ale také na jejich pohyblivosti a jejich celkovém zdraví. Z počítaného množství spermií musí být podstatná většina živá. Navíc nesmí být deformované, či jinak poškozené. Morfologické a funkční malformace (deformace, poškození a poruchy spermií) jsou známkou poruchy nebo nemoci. Za podezřelé a rizikové se považují také aglutinace (shlukování) spermií.
Samotné testování vzorku spermatu se neprovádí bezprostředně po jeho ejakulaci, ale až po cca 30–60 minutách po jeho "zvodnatění".
Chceme-li spermie uchovat déle, než je jejich přirozená životnost v ejakulátu, pak musíme sperma zmrazit. Spermie lze při hlubokém mrazu minus 196 ºC, uchovat poměrně dlouho. Uvádí se, že hlubokým zamrazením se dá prodloužit jejich životnost až na 300 let. Sperma smísíme s ochranným roztokem a ve speciálním přístroji postupně ochladíme až na teplotu -196 ºC, kterou je schopen zajistit kapalného dusík. Po rozmrazení se spermie mohou začít znovu pohybovat a mají schopnost vajíčko.
Největší význam má zmražené sperma pro pomoc partnerům, kteří z jakéhokoli důvodu nemohou mít vlastní děti. Problém musí být samozřejmě na straně muže, který má problém s množstvím spermií, jejich nedostatečnou aktivitou (pohybem) nebo má spermie nekvalitní, které ženu nemohou oplodnit. Jsou muži, kteří problémy se spermiemi mají jako vývojovou vadu z vrozených příčin. Schopnost oplodnit ženu však muž může ztratit i po úrazu, nemoci nebo působením léků nebo prostředí.
Řešením neplodnosti muže se stalo umělé oplodnění ženy spermatem dárce nebo vlastní zmrazeným spermatem muže zajištěným v době, kdy jeho spermie byly v pořádku. V začátcích praxe umělého oplodnění se používal čerstvý ejakulát od dárce. V současné době je praxe taková, že sperma dárce se nejdříve zamrazí a po provedení testů a kontroly kvality spermatu dárce je sperma použito pro umělé oplodnění ženy. Testy se zaměřují především na kvalitu spermií a na jeho zdravotní nezávadnost, aby se zabránilo případnému přenosu pohlavních chorob a dalších onemocnění spermatem dárce.
Spermabanky obsahují zmrazené sperma tisíců dárců a umožňují najít vhodného dárce, která bude alespoň částečně splňovat představy rodičů. Nemůže tak dojít k oplodnění bělošky například spermatem černocha, pokud by o to žena vysloveně nestála. požadavky na dárce jsou poměrně vysoké. Týká se to především zdraví, vzdělání, morálních předpokladů a samozřejmě i kvality spermií. Muž, která své sperma daruje zůstává navždy anonymní a svých spermií se v podstatě vzdává ve prospěch žen, které jim budou oplodněny. Žena tak nezná totožnost muže, který jí sperma daroval a muž neví, kolik dětí bylo počato díky jeho spermatu.
Jsou situace, kdy muž ví, že například po operaci, nebo léčbě již jeho spermie mohou být méně kvalitní nebo nebudou schopné ženu oplodnit. V případě, že bude chtít mít v budoucnosti děti, pak je pro něj řešením nechat si sperma zamrazit a uložit je ve spermabance. Toto řešení je vhodné i v případech, kdy se muž rozhodně pro vlastní sterilizaci - vasektomii a chce mít jistotu, že pokud by se v jeho životě něco změnilo, bude mít možnost využít své zamrazené sperma pro oplodnění ženy. Někdy můžeme zmrazit sperma muže s tím, že v budoucnu jeho spermie použijeme k oplodnění jeho manželky. Situací, kdy se muž nebo manželé mohou rozhodnout pro zamrazení spermií muže bývá celá řada.
Každý důvod pro takovéto rozhodnutí je dostatečný a oprávněný!!!
Někdy bývá důvodem i obava z nemoci v pozdějším věku a zajištění si kvalitního spermatu v době, kdy je muž zcela zdráv a plný sil. Nejčastěji to jsou obavy z nádorů, rakoviny a onkologické léčby. Rozhodně je vhodné si takovouto zálohu spermií vytvořit před jakoukoli léčbou, která má za následek snížení počtu spermií nebo snížení jejich kvality.
Pokud se muž pro zmrazení (kryokonzervaci) spermatu rozhodne, pak je vhodné poradit se se svým lékařem o tom, kde odběry provést a sperma zamrazit a uložit. Sperma bank v České republice přibývá a jejich seznam je schopen ošetřující lékař muži zajistit. Vzhledem k tomu, že ještě v minulém století se problematikou spermabanek zabývala řada renomovaných zdravotnických zařízení, je možné se poradit přímo v Sexuologickém ústavu v Praze nebo v Centru asistované reprodukce v Praze nebo v Centru pro léčbu neplodnosti v Brně a Olomouci. Tato i další zařízení jsou špičkově vybavena a kontakt na ně získáte i na internetu po zadání textu "kryokonzervace spermatu" do vyhledávače.
(AK)(Z)(L)