Hlavní téma: "Orální sex".
Volné pokračování článku "Sexuálně přenosné nemoci - pohlavní choroby".
Orální sex se v posledních letech stává naprosto samozřejmou sexuální praktikou. Pro dnešní mládež již většinou představuje samozřejmou součást milostné předehry a jistá osvěta je zřejmá i mezi staršími partnery. Rozhodně přestal být něčím nepatřičným nebo nesprávným.
Nic se ale nesmí přehánět. I orální sex musí mít svá pravidla a rozhodně jej nelze považovat za něco tak samozřejmého a normálního, že už by se nemusel snad ani počítat mezi sexuální aktivity, ale spíš mezi zábavu. Orální sex je sexuální sexuální aktivita a tak je potřeba k němu přistupovat.
Kromě morálních pravidel je potřeba myslet i na možnost nákazy sexuálně přenosnými chorobami.
Pokud má některý z partnerů pochybnosti o svém zdravotním stavu, nemůže své obavy před tím druhým zamlčet. Pokud po rizikovém pohlavním styku, nevěře nebo nechráněném promiskuitním chování vnímá, že sex nemusel proběhnout bez následků, nesmí vědomě toto riziko zamlčet. Tím že problém, jehož projevy by mohly souviset s pohlavní chorobou zamlčí, vystaví tak partnera nebo partnerku potenciálnímu ohrožení. Pokud k nákaze došlo, pak pravděpodobnost, že nakazí svého partnera, se blíží jistotě. Nechráněný sex při nevěře se tak projeví ještě horším dopadem než "jenom" přiznání nevěry. Nakažený partner nebo partnerka kteří se o nevěře doví tak, že jsou sami nakaženi se s takovým přístupem budou vyrovnávat velmi obtížně.
U párů, kteří spolu plánují začít pohlavní život je nanejvýš vhodné si pohovořit nejen o svých sexuálních zkušenostech, ale také si nezamlčet svou sexuální historii, která by toho druhého mohla ohrozit. Je potřeba si uvědomit, že některé smrtelně nebezpečné pohlavní nemoci mají inkubační dobu dlouhou až tři měsíce. Týká se to samozřejmě i podání informací o současném sexuálním zdraví a o případných dřívějších nákazách a jejich léčení. Není to zas až tak samozřejmá důvěra a není snadné o těchto otázkách otevřeně mluvit. Pořád je ale lepší, když se to dovíte od sebe navzájem, než po nějaké době od nových přátel ... Přes veškerou vzájemnou důvěru je v počátečním období vztahu rozumné a správné používat barierovou ochranu při felaci i cunnilingu. Není to přímo otázka vyjádření nedůvěry, ale spíše rozumné prevence.
Mezi nejčastější sexuálně přenosné nemoci, které jsou přenášené kontaktem při orálním sexu patří samozřejmě všechny ty nejznámější, jako je kapavka, herpes, syfilis, ale i další virová a bakteriální onemocnění, včetně infekce virem HIV. Orálním sexem se však přenášejí i méně známé pohlavní choroby a další nemoci jako je lidský papillomavirus (HPV), Chlamydie nebo více druhů hepatitidy. Viry a bakterie jsou přenášeny v tělních tekutinách a krví, tedy i mikroskopickými zraněními sliznic pohlavních orgánů nebo ústní dutiny a rtů. Co se však ví jen velmi málo je to, že díky orálnímu sexu se dá úspěšně přenést řada plísní a mykóz, které za normálních okolností v ústech až tak moc nevadí, ale v okamžiku, kdy se přenesou na sliznici pohlavních orgánů, dokáží způsobit řadu zdravotních problémů a nepříjemných zánětů.
Pokud má přijímající partner jakékoli otevřené nebo krvácející zranění, případně poškození kůže či sliznice na pohlavních orgánech nebo v ústech, jedná se vždy o zvýšení rizika pro přenos pohlavních chorob. Co se týká úst, pak riziko představuje jakékoli poškození sliznice úst, krvácení z dásní a dokonce i zraněný nebo kazový zub. Nepředstavujte si, že poškození sliznice úst musí být nějak výrazné, úplně stačí mikroskopické poškrábání při čištěním zubů, použití dentální nitě, při ošetření u zubaře nebo po kousnutí při jídle. Tyto rány, i přes to, že jsou velmi malé až mikroskopické, stávají se vstupní branou do organismu a viry nebo mikrobi se jejich cestou mohou dostat do krve a infikovat vás.
Riziko nákazy stoupá s jakýmkoli zraněním a to i takovým, které vůbec nevnímáte. Protože nákaza se šíří obousměrně, není před ní chráněn ani příjemce orálního sexu, pokud ten, kdo jej poskytuje je již nakažen. V takovémto případě se nákaza prostřednictvím slin přenese na genitálie příjemce a jejich okolí. Jak velké je riziko přenosu HIV při orálním sexu zatím není dostatečně prozkoumáno a potvrzeno. Důvodem je, že lidé, kteří jsou nakaženi virem HIV a nevěděli o tom, žili běžným sexuálním životem a většinou se neomezovali jen na orální sex. K jejich nakažení nebo nakažení dalších lidí jejich prostřednictvím, tak mohlo dojít cestou orálního sexu, ale pravděpodobnější je, že k ní došlo cestou vaginálního případně análního sexu, pokud jej také praktikovali.
Obecně je však orální sex považován z hlediska přenosu pohlavních chorob za méně rizikový, jak jiné přímé formy sexuálního spojení, jako je vaginální nebo anální sex. Pokud se však při orálním sexu nakazíte, pak vám tato statistická informace bude jen slabou útěchou.
Samostatným problémem mohou být různé druhy plísní a mykóz, které se přenesou z ústní dutiny na pohlavní orgány muže nebo ženy. Největší vinu na těchto problémech nese nedokonalá hygiena dutiny ústní. Když to přeložím, špatně vyčištěné zuby a nedostatečná ústní hygiena. Plísně a mykozy, které v ústní dutině nevadí, mohou na sliznici penisu nebo ve vagíně způsobit mikrobiologickou nerovnováhu, nepřiměřeně se rozmnožit a způsobit zdravotní problémy ve formě zánětů nebo vaginálních mykóz. Přitom ochrana je velmi jednoduchá. Stačí si dokonale vyčistit zuby, odstranit zubní plak, očistit jazyk a důsledně vypláchnout a vykloktat ústa ústní vodou. Další ochranou je použití kondomu nebo Femidonu, tedy klasických barierových ochran.
Zvláště nebezpečné je provozovat orální sex při zubním kazu, nebo po stomatologickém zákroku s provizorním ošetřením náhradní plombou nebo pouze zubním drénem. Kaz představuje zánět, tedy bacily a viry. Neuzavřené stomatologické ošetření představuje otevřenou ránu do zubu nebo dásně. V obou případech se tedy jedná o případnou cestu pro přenos všech nákaz přímo do těla cestou této rány. Riziko je obousměrné. V takovémto případě je lépe s orálním sexem počkat a neriskovat.
Studie, které byly v poslední době provedeny poukazují na to, že byla zaznamenána souvislost mezi orálním sexem, rakovinu ústní dutiny a lidským papilomavirem (HPV) u virem infikovaných lidí.
Podle výzkumů provedených na vysoké škole Malmö ve Švédsku v roce 2005 lékaři došli k závěru, že nechráněný orální sex s osobou infikovanou virem HPV (papilomavirus) může zvýšit riziko rakoviny krku a ústní dutiny. Studie zjistila, že 36 procent pacientů s rakovinou mělo zároveň virus HPV ve srovnání s pouze 1 procentem u kontrolní skupiny nenakažené virem HPV. Podobná sexuologická studie naznačuje souvislost mezi orálním sexem a nádory hlavy a krku. Předpokládá se, že k nim mohlo dojít v přímé souvislosti s nákazou virem HPV, což je virus, který se podílí na většině případů rakoviny děložního čípku u žen.
Ze závěrů studie The New England Journal of Medicine vyplývá, že lidé, kteří měli jednoho až pět orálních sexuálních partnerů za život mají asi dvakrát vyšší riziko výskytu rakoviny hrdla v porovnání s těmi, kteří nikdy orální sex neměli. U lidí, kteří měli orální sex s více jak pěti partnery se riziko zvyšuje až na 250%. Takovéto studie jsou samozřejmě velmi obtížně realizovatelné, případně zopakovatelné. K nákazám mohlo dojít i při jiných formách sexuálních aktivit, případně jiným kontaktem s osobou nakaženou virem HPV. Je však dobré o těchto nepříjemných komplikacích vědět a chovat se obezřetně a provozovat výhradně bezpečný sex.
Jedna pozitivní zpráva však přece jen s orálním sexem souvisí. Orální sex může snížit riziko přirozených potratů díky zvýšení imunologické tolerance u ženy, která byla vystavena proteinům obsaženým ve spermatu jejího partnera. Tento proces je známý jako otcovská tolerance. Podle všeho kontakt ženy se spermatem jejího partnera snižuje nebezpečí imunologických poruch, které se mohou vyskytnout během těhotenství. Důvodem může být gastrointestinální absorpce spermatu nebo případně kontakt ženy se spermatem v děloze při nechráněném sexu v období těhotenství. Výsledkem těchto studií je informace, že ženy, které pravidelně provádějí felaci nebo častěji souloží bez ochrany se dostávají do kontaktu se spermatem, což zvyšuje jejich imunologickou toleranci v období těhotenství a zlepšuje šance na bezpečné a úspěšné těhotenství. Koneckonců příroda prezervativ nevymyslela, s tím přišli až lidé....
(AK)(Z)(L)