Hlavní téma: "Bezpečný sex (lépe bezpečnější sex)".
Volné pokračování článku "Lesbický sex".
Hned na úvod musím připomenout, že vztah dvou lidí je vždy o důvěře. Milování, nebo chcete-li sex, je o mimořádné důvěře. Takováto důvěra však nesmí být slepá. Proto si dovolím připomenout články "Jak probrat otázky bezpečného sexu se svým partnerem", "Sexuální minulost neboli sexuální historie" a "Bezpečný sex s novým partnerem", jejichž obsah je naprosto stejně platný jak pro heterosexuály, tak také pro homosexuály.
Sex dvou nebo více žen je sexuální aktivita při které dochází k vzájemnému kontaktu a ke stimulaci jejich pohlaví. Z pohledu bezpečného sexu je vlastně úplně jedno o jakou sexuální aktivitu se jedná.
Lesbický sex je z pohledu antikoncepce možné považovat za bezpečný. Nechtěné těhotenství nehrozí ani jedné z žen. Z pohledu bezpečného sexu je podstatné jen to, zda při kontaktu žen může dojít k výměně tělních tekutin.
Lesbický sex je většinou považovaný za něžnou variantu sexu, protože se předpokládá, že ženy mají trochu jinou představu o doteku, i vzájemné stimulaci, než muži. To sice většinou mají, ale jakýkoli kontakt lidí je svým způsobem rizikem. A stimulace pohlaví patří mezi sexuální aktivity, které riziko pro přenos sexuálně přenosných infekcí jednoznačně představují.
Představa sexu dvou žen je většinou spojena s nepenetračními sexuálními praktikami. Jednak to není pravda a pak platí, že i nepenetrační sexuální praktiky nejsou z pohledu bezpečného sexu zcela bezpečné.
Proto také lesbický sex představuje riziko možné nákazy sexuálně přenosnou infekcí. Znalost sexuální historie partnerek je stejně důležitá jako u sexu heterosexuálních partnerů. Promiskuita partnerek je pak stejným rizikem jako je promiskuita heterosexuálních partnerů nebo homosexuálních partnerů. Jedinou přijatelnou ochranou proto sexuálně přenosným chorobám je partnerská věrnost, v tomto případě věrnost partnerek.
Před zahájením sexuálního života lesbických partnerek by obě měly mít jistotu, že nejsou nositeli nějakého zdravotního problému s nákazou sexuálně přenosnou infekcí. I u lesbiček samozřejmě platí, že doba od posledního sexuálního kontaktu do testu na pohlavní choroby by měla být 3 měsíce, aby se vyloučily i choroby(AIDS), které mají dlouhou inkubační dobu. Ochrana a pravidelné testy zdravotního stavu jsou u žen, které střídají partnerky nebo mají i partnery (bisexuálně založené ženy), je naprosto nezbytná.
Lesbický sex umožňuje přenos pohlavně přenosných chorob! U "klasického sexu" se za základní ochranu považuje kondom. Ženský sex kondom moc nevyužívá. Jeho techniky jsou zaměřeny spíše na nepenetrační sex a kondom je spíše ochranou při sexu penetračním. U lesbického sexu se proto kondom používá při používání sexuálních pomůcek, vibrátorů, didla a dalších falických předmětů, které jsou používány k přímé stimulaci pohlaví.
Ochrana proti vzájemné výměně tělesných tekutin je důležitá a v dnešní době přímo nutná. Je potřeba si uvědomit, že nejdokonalejší ochranou je partnerská věrnost. To samozřejmě platí i u lesbického vztahu. Tato partnerská věrnost samozřejmě musí být oboustranná. Nákaza je také oboustranná a případně se týká jak ženy, která sexuální aktivitu poskytuje, tak i ženy, která ji přijímá. Lesbický sex je logicky jiný než je sex heterosexuálních partnerů. Je potřeba si i přiznat, že ochrana ženy je v tomto případě obtížnější než ochrana při "klasickém" penetračním sexu.
Techniky tření těla o tělo, pohlaví o tělo nebo pohlaví o pohlaví jsou společně s orální stimulací základem lesbického sexu. Techniky "sexuálního tření" patří do technik nepenetračního sexu - "frottage".
Tribadismus, tribadism nebo tribbing - je sexuální praktika, kdy si dvě ženy vzájemně o sebe třou vulvy nebo si třou vulvu o nohy, ruce, kolena, lokty a další části těla partnerky. Praktika může být prováděna jako homosexuální i heterosexuální... Vztahuje se také k masturbační technice, při níž žena tře svou vulvu o nějaký předmět, například polštář, podhlavník, čalouněnou část křesla nebo jiný měkčí předmět, s cílem dosažení orgasmu.
Sexuálního vzrušení žena dosahuje pomocí stimulace pohlaví o kůži nebo o pohlaví druhé ženy. Pokud se jedná o vzájemnou stimulaci pohlaví, pak se dá předpokládat, že obě ženy prožívají stejné nebo podobné pocity vzrušení. Problém je, že při vzájemném tření pohlaví o tělo nebo o pohlaví dochází k roztírání tělesných tekutin po těle nebo přímo po pohlaví druhé ženy. U vzájemného tření pohlaví se tělesné tekutiny přímo vzájemně mísí... Zajistit barierovou ochranu při tribbingu je velmi obtížné, ba skoro nemožné. Jedinou cestou je používat barierovou ochranu v podobě roušek nebo latexových plátků, které se položí na tělo v místě tribbingu. Pro tření pohlaví o tělo je ale nutné zajistit dostatečnou lubrikaci. Podobně je to nutné zajistit i při tření pohlaví o pohlaví. Tam, kde by bez ochrany lubrikaci zajistila přirozená lubrikace obou žen spojená s jejich vzrušením, musí být nahrazena lubrikantem z obou stran roušky... Už z tohoto popisuje zřejmé, že za těchto podmínek zabránit výměně tělesných tekutin z pohlaví bude velmi obtížné, ne-li nemožné. Ale znovu opakuji, že lepší je nějaká ochrana než žádná... Je jasné, že nejrozumnější ochranou pak opravdu bude naprostá partnerská věrnost...
Tam, kde u heterosexuálního pohlavního styku teoreticky "stačí " kondom, je v lesbickém sexu kondom použitelný jen omezeně. Už jsme si vysvětlili, že lesbické ženy používají jako náhradu penisu erotické pomůcky. Kondom je proto potřeba tehdy, když obě ženy používají jednu sexuální pomůcku pro vzájemnou penetraci. Kondom pak slouží jako barierová ochrana mezi pomůckou a pohlavím ženy. Je jasné, že používání jedné erotické pomůcky, byť chráněné kondomem současně oběma ženami, by riziko přenosu případné nákazy nijak nesnižovalo. Buďto musí mít každá žena svou vlastní erotickou pomůcku, nebo musí být kondom vyměněn za nový v okamžiku, když už je pomůcka používána na druhé ženě. Proto je určitě výhodnější, aby každá žena měla svou vlastní erotickou pomůcku, kterou je pak vzrušována. Je to rozhodně bezpečnější a praktičtější, než měnit kondom... Domnívám se, že každému je jasné, že čistit, ošetřovat a desinfikovat sexuální pomůcky mezi každým použitím, patří k nezbytným hygienickým opatřením, která je nutné dodržovat u jakéhokoli sexu.
Zdravotní rizika při orálním sexu lesbiček jsou prakticky stejná jako při orálním sexu mezi heterosexuálními partnery. Při cunnilingusu je jedinou možnou ochranou partnerů používání latexové orální bariéry. Používají se zubní latexové roušky nebo se dá vyrobit z kondomu nebo latexové rukavice používané v lékařství k vyšetření pacienta. Ústní rouška pro cunnilingus (lízání) může při provádění orálního sexu nabídnout alespoň nějakou ochranu před kontaktem se sliznicemi a tělními tekutinami. Přikládá se na pohlaví ženy a má za cíl oddělit tělesné tekutiny z pochvy a pohlaví od úst. Jedná se vlastně o bariérovou ochranu, která oddělí v průběhu orálního sexu ústa, rty a jazyk od pohlaví. Je jasné, že takováto ochrana je jednak obtížně proveditelná a také je případně i těžko udržitelná po celé orální milování. Sekrety z pochvy a sliny mají tendenci stékat a tak je takováto ochrana spíše jen částečná. Jenže stále je rozumnější nějaká ochrana než vůbec žádná!
Jen připomínám, že orální ochrana při cunnilingusu je samozřejmě nepřenosná z jedné ženy na druhou. Pokud se ženy při orálním sexu střídají nebo ho provádí současně, musí mít ochranu obě dvě. Po použití se musí orální barierová ochrana a odložit a uložit stejně opatrně, jako použitý kondom.
Pro jakýkoli typ análního sexu nebo vaginální penetraci byste měli použít kondom nebo ženský kondom (Femidom). Protože se do pochvy vkládá prst, prsty nebo někdy i celá ruka, můžete jako barierovou ochranu použít ochranu v podobě latexového návleku na prst, standardní kondom nebo přímo vyšetřovací latexové rukavice. Pokud si ženy stimulaci provádí vzájemně, je vhodnější použít latexové rukavice. Je to jednodušší a bezpečnější. Základním předpokladem stimulace pohlaví prsty nebo rukou je zajištění dokonalé lubrikace. Spoléhat se na přirozenou lubrikaci není moc vhodné a proto je potřeba používat vhodnou lubrikaci pomocí gelů nebo olejů. U lubrikantů na olejové bázi je však nutné vědět, že latex narušují a proto by rukavice měly být vyrobeny z jiného materiálu, který olej nepoškozuje. Narušený materiál rukavice se trhá a takováto barierová ochrana pak není spolehlivá. Proto jsou vhodnější lubrikanty a lubrikační gely na bázi vody. Mnohdy se používání rukavic zdá příliš neestetické nebo až "laboratorní". Dá se to obejít tím, že si ženy představují, že se vzájemně "vyšetřují"... Takováto hra na pacienta a lékaře však nemusí vyhovovat každému...
(AK)(Z)(L)