Hlavní téma: "Sexuální dysfunkce".
Volné pokračování článků "Sexuální poruchy" a "Poruchy sexuální touhy - libida".
Začnu tím, co je v dnešní době považováno skoro za normální a to nevěrou partnerů. Tomuto problému je věnováno značná část webu a proto jen uvedu, že prozrazená i doposud neprozrazení nevěra partnerů není něco, co by vztah lidí podporovalo, ale nějakým způsobem ho vždy poznamená.
Jenou z vážných překážek v partnerských vztazích jsou dlouhodobě neřešené partnerské, osobní, rodinné, finanční a další problémy. Nemám na mysli nějaké běžné problémy se kterými se každý z nás každodenně potkává. Dlouhodobé problémy jsou většinou opravdu dlouhodobějšího charakteru nebo vyplývají ze situací a okolností, které vznikly ještě dříve, než vztah současných partnerů vznikl.
Mezi takové klasické problémy patří neuspořádané vztahy s dřívějšími partnery nebo nevyřešené (nedořešené) vztahy spojené s rozpadem předcházejícího manželství, partnerství nebo dlouhodobějšího vztahu.
I když se to jen obtížně přiznává, jedním z takovýchto problémů mohou být i děti z dřívějších vztahů. I kdyby byla tolerantnost nového partnera jakkoli vysoká, děti z dřívějších vztahu jsou tak troch v tom novém vztahu navíc... Právě tato oblast nového partnerského života je právě tou, která je pro normální rozvoj nového vztahu zásadní. Neuspořádané vztahy s vlastními dětmi, nechuť podílet se na jejich výchově i po rozpadu manželství, na otce nebo matky dětí nevrhají příliš příznivé světlo. Nový partner vidí, jak se muž nebo žena chovají ke svým vlastním dětem a logicky musí přemýšlet o tom, jak by se ten člověk choval k jejich dětem z nového vztahu... Děti se jen tak rozdělit nebo ignorovat nedají. Kromě vyživovací povinnosti je zde i povinnost morální, povinnost rodiče k výchově svého dítěte. Tato problematika je však velmi složitá a překračuje rámec tohoto článku. Jen jsem chtěl upozornit na to, že děti z předcházejících vztahů jsou pro nový vztah určitým závazkem (i břemenem), který je nutné respektovat. Jak vyživovací povinnost, tak povinnost rodiče k výchově dítěte je něco s čím je nutné počítat.
Pokud některý z rodičů do nového vztahu vstupuje se závazky a má děti nebo dítě ve své péči, pak je potřeba si uvědomit, že to dítě bude žít i s novým partnerem nebo partnerkou. Na problémy si stačí každý sám. Dva jsou tak akorát... Pokud do vztahu už na počátku vstupují tři (nebo více lidí, dětí), pak je nutné být na tuto situaci připraven. Nikdy se nedá předpokládat jak se vztah dětí s "otčímem" nebo "macechou" bude vyvíjet. Je potřeba proto udělat vše pro to, aby nedocházelo ke konfliktům nebo aby soužití nepřerostlo v projevy nenávisti nebo nesnášenlivost. Takovéto nové vztahy mohou ztroskotat i na nechuti dětí přijmout nového partnera nebo partnerku. Peklo, které takovéto projevy dětského odmítání dokáže přinést, si umí představit jen ti, kteří jím prošli...
Dalším problémem jsou dluhy. Jak dluhy, které vznikly za doby manželství, partnerství nebo vztahu, tak i případné dluhy, které mohou pocházet z období před vznikem vztahu. Často se o nich nemluví a jejich dopad se pak většinou projeví o to intenzivněji a mnohdy i tragičtěji... Exekuce na majetku nebo vynucené splácení dluhů bývá něco, co vztah opravdu zasáhne. Může se jednat o dlouhodobou, někdy mnohaletou zátěž rodinného rozpočtu, se kterou se prostě nepočítalo... Za určitý dluh je potřeba počítat i vyživovací povinnost, která může být až do 26 let věku dítěte. To rozhodně není zanedbatelná investice a z pohledu partnera nebo partnerky, kteří do vztahu přišli bez závazků nebo se svými závazky to nebývá důvod k radosti...
Možná si říkáte proč tak rozsáhlá polemika o něčem, co přímo nesouvisí se sexem. Důvod je jasný - partnerské konflikty, ať už souvisí s čímkoli, nejsou pro sex nijakým přínosem. Párkrát se to snad ještě dá překonat, ale dlouhodobě je to neúnosné.
Ještě se zastavím u partnerských problémů, které na první pohled nemusí být vůbec zřejmé. Například chování partnera nebo partnerky, které jim samotným připadá jako naprosto neškodné nebo si ho vůbec neuvědomují. Například to může být otázka oblékání, hygieny, nepřijatelné chování v soukromí nebo na veřejnosti... nebo obyčejné mlaskání u jídla... Těch pomyslných "problémů" může být nepřeberně mnoho... Jako příklad mohu uvést "boj o záchodové prkénko"...
Ten, kdo se vnitřně zlobí přitom svoji nechuť nebo odpor může dlouhodobě potlačovat. Ten, koho se to týká přitom vůbec nemusí ani tušit, co ten druhý prožívá například v situaci, kdy se muž bezostyšně při procházce dívá jiným ženám do výstřihu... Vypadá to úsměvně, ale i to může být jeden z důvodů, proč se partnerské vztahy pomalu a jistě odcizují nebo se dokonce vážně narušují.
Proto je naprosto zásadní si o všem, co se vám ve vztahu nelíbí vzájemně promluvit. nesmíte připustit aby nějaká "roztomilá nedokonalost" přerostla v "nepřekonatelná odpor. Pokud s něčím nesouhlasíte a druhému o něm neřeknete, vůbec ho ani nemusí napadnout, co se ve vás odehrává...
Právě dlouhodobě neřešené partnerské problémy se velmi snadno stanou zdrojem problémů se sexem. Těžko se budete milovat s někým, kdo je vám "odporný" nebo koho skoro nenávidíte. Řada lidí pak k sexu přistupuje jako k manželské (partnerské) povinnosti a podle toho pak sex vypadá.
Dlouhodobé problémy se nemusí vyhnout (a nevyhýbají) žádnému páru. Je však nutné o nich mluvit, společně je řešit a občas se vzájemně informovat jak a co se podařilo změnit k lepšímu. Problémy o kterých se mluví a které se řeší jsou potom podstatně "stravitelnější" i když jejich přijímání nemusí být zrovna bez problémů...
Můj ex mě chtěl ztrapnit před svými kamarády... Řekl, že jsem špatná v posteli... No, měli jste vidět ten výraz, když s ním ani jeden nesouhlasil