-A A +A

Jste zde

Nevěra

Nevěra

Volné pokračování článku "Sexuální chování a vztahy".

Pro lidi je mnohem lehčí ublížit těm, co milují, než těm, kterých se bojí.
(Niccolo Machiavelli)

Nevěra je sexuální, případně milostný poměr s partnerem mimo manželství nebo též mimo jiný dlouhotrvající vážný vztah, s nímž se pojí slib věrnosti. Pohledy na fyzickou nevěru a na nevěru s citovou angažovaností se různí. Stejná situace nemusí být dvěma lidmi vnímána stejně. To, co jeden považuje za naprosto nevinnou zábavu, může druhý už považovat za nevěru... Další pojmenování pro nevěru jsou podvádění a starší název je cizoložství.

Nevěra se odlišuje od polygamie, tj. souběžného legálního soužití jedince s více osobami (mnohomanželství).

Každý člověk má svou vlastní definici toho, co za aktivity pro něho nevěra představuje. To, co pro jednoho nevěrou je, pro druhé může být jen zábava nebo "nevinná" hra. Obecně je za nevěru (podvádění) považovaný jakýkoliv fyzický kontakt, včetně líbání, s někým jiným, než partnerem. Zvláště pak tehdy, když je tato aktivita spojována s citovou vazbou. Za jednoznačnou nevěru je pak považovaný sex nebo jakékoli sexuální aktivity. Ten je většinou provázený milostnou komunikací písemnou, telefonickou, SMS zprávami s milostným nebo intimním obsahem či mailovou komunikací. Prostě za nevěru je jednoznačně považovaný takový vztah, který je provázený intimními doteky, sexem nebo citovou vazbou. Protože neexistuje přesná hranice obsahu "nevěry", je vhodné, aby si partneři stanovili tyto hranice sami a ještě lépe je, když jejich dosažení nebudou muset nikdy ve vztahu vůbec posuzovat. Ale i tak je vhodné tyto mantinely znát a vědět, že jakákoli aktivita mimo pár může být tomu druhému nepříjemná nebo zraňující.

Zjednodušená definice nevěry by mohla být taková, že když se za své chování stydíte, když vnímáte, že to co děláte není správné, když takovéto aktivity skrýváte nebo je maskujete za jiné, mažete zprávy SMS nebo přijaté či volané hovory, pak naplňujete pojem nevěry na emoční nebo dokonce fyzické úrovni.

Otázkou "Co už je a co ještě není nevěra" se zabývá stejnojmenný článek ZDE.

Nevěra je produktem akutní sexuální potřeby nebo vášnivé touhy mimo manželský svazek. Říká se, že "láska je slepá" a že to platí i v případě nevěry. Je však dobré vědět, že:

Láska je sice slepá, ale sousedky nikdy.
(Václav Richter)

Proto je naivní si myslet, že zrovna ta "moje nevěra" nikoho nezajímá a nikdo si jí nevšimne...

Problémy s nevěrou začínají s jejím prozrazením, někdy i dříve

Většina lidí se domnívá, že problémy nevěra přináší až s jejím prozrazení. Zpravila tomu tak bývá, ale mnohdy se potíže dostaví už dříve, než k prozrazení dojde. takovou klasickou komplikací bývá okamžik, když milenka nebo milenec, doposud bezproblémoví lidí, začnou svůj vztah dávat veřejně najevo. Kdyby jen najevo, oni mnohdy začnou přímo vznášet požadavky, které slušný manžel nebo manželka na záletech přece nemohou akceptovat! Milenka nebo milenec začne mít najednou majetnické požadavky a začne mluvit o vhodnosti rozvodu...

Také nepodceňujte výčitky svědomí. Někdy je to větší psychický tlak, než si většina lidí umí představit. Pak může stačit málo, dostaví se "slabá chvilka" a nevěrník na sebe vyzvoní i to, co se ještě ani nestalo...

Když ti žena řekne - "pověz mi pravdu"!!!
Tak začni utíkat, protože ona už ji dávno ví...

Opravdovým problémem však nevěra začne být až v okamžiku, kdy se "odtajní nechtěně" a partner nebo partnerka se o ní doví. Nedá se jasně doporučit jak takovouto situaci řešit. Vždy se však jedná o trauma, které postihne především podváděného partnera, ale někdy i nevěrníka.

Nejdůležitější je zachovat klid. Takováto situace se nedá řešit v záplavě okamžitých emocí.

Po odeznění prvotního šoku je zapotřebí začít racionálně přemýšlet, jak novou situaci řešit. Je nutné zvážit nejen situaci samu, ale i okolnosti a to především rodinné. Je potřeba v klidu probrat, zda je ještě zájem o zachování manželství nebo partnerství a v jaké podobě. Bez vyslechnutí toho druhého to nepůjde. Musíte přece zjistit, co ho k nevěře vedlo a jaké má další záměry. Co od nevěry očekává do budoucna? Má zájem udržet rodinu nebo chce odejít do nového vztahu? Byla nevěra jednorázový sex nebo přerostla v nový vztah? Nejsou to snadné otázky a odpovědi na ně se většinou hledají ještě obtížněji...

O nevěře své manželky nebo manžela se však můžete dovědět i zábavnou formou. Například můžete dostat SMS od anonymního dárce s textem:

Pokud se chcete zúčastnit sexu ve třech,
vraťte se ihned domů...

Riziko pohlavních chorob

Nevěra je právem považovaná za vážný partnerský problém. Většinou se poukazuje na vztahové problémy, traumata, zklamání a další negativní emoce, které nevěru provází. Podstatně méně a s daleko menším zájmem je řešena otázka možná stejně významná a tou je riziko možné nákazy pohlavní chorobou. Samozřejmě záleží na tom, o jaký mimomanželský poměr (nevěru) se jedná a jaké sexuální praktiky byly jeho součástí. Jiné riziko nejspíš bude při nevěře s prostitutkou a jiné při mimomanželském vztahu se "slušnou" ženou nebo "slušným" mužem... Vzhledem k tomu, že riziko pohlavních chorob při nevěře rozhodně není možné podceňovat, věnoval jsem tomuto tématu samostatný článek "Nevěra a riziko pohlavních chorob".

Nevěra v historii

Ve starověku se přístup k nevěře lišil podle společenské třídy. V horní vrstvě platila zásada „Ten, kdo obdaří svou knížecí potencí ženu z lidu, zušlechťuje. Avšak princezna, která se oddá muži nikoli rovnocennému, poškozuje vlastní rod.“ Ve střední třídě u muže záleželo na jeho příjmech, zda si mohl dovolit více žen, zato žena byla de facto považována za majetek muže a měla vychovávat jeho děti. V nejnižší vrstvě byla chudoba hlavním faktorem, pro nějž byla polygamie nedostupná. Starořecká společnost nebránila muži ve vydržování více žen v závislosti na jeho prostředcích, doma však měl mít ženu jen jednu. Starověký Řím na věrnosti důsledně netrval a sexuální život považoval za přirozené právo muže stejně jako ženy. Možnost adopce snižovala význam ženy pro reprodukci. Trpěna byla i prostituce.

Křesťanství přišlo s tehdy netradičním důrazem na manželství a jeho nerozlučitelnost. Ve 12. století už nemohla být nevěra důvodem k rozvodu, přesto byla považována za těžký hřích. Zatímco světské společenství znalo jen nevěru ženskou (i s trestem smrti či zmrzačení), křesťanská církev odsuzovala i nevěru mužskou (s požadavkem pokání. Později se v některých oblastech i světské tresty rozšířily také na muže. Až do 16. století byla častým trestem tzv. ulička hanby, z níž bylo později možno se vykoupit. V 15. století docházelo pod vlivem důrazu na manželství i k omezování konkubinátu (nesezdaného soužití).

S nástupem novověku došlo k výrazné tabuizaci sexuality a potlačení veškerých smyslových a erotických projevů. Oficiálně tolerována byla sexualita jen v manželství. Sex svobodných lidí byl trestán vykázáním z města či pokutou, manželská nevěra pak byla v protestantské Evropě důvodem k rozvodu, v katolických oblastech k rozluce od stolu a lože. I prostituce byla od 17. století stále méně tolerována.

S nástupem průmyslové revoluce vliv církve na sexuální chování slábl. Náboženská doktrína se však přenesla do medicínské praxe, z hříchu se stala nemoc. I konec 19. století tak zdůrazňoval uměřenost a normálnost. Výzkumu sexuality se začal věnovat Sigmund Freud, později Alfred Kinsey a další, docházelo tak k jisté liberalizaci.

Zásadní změnu přinesla sexuální revoluce a ženská emancipace. Významné změny pohledu na nevěru přinesla také probíhající ženská emancipace. Nevěra začala být společností stále více tolerovaná. V současné době je tomu tak více v Evropě, zejména západní. V některých státech USA je věrnost dokonce zakotvena v manželském právu, včetně postihů za její nedodržení. Zcela jiný pohled na nevěru nalezneme především v státech, kde náboženské tradice nevěru považují za vážný náboženský a mravní přestupek. Může být trestána velmi těžkými fyzickými tresty, zrušením manželství, vyhnáním nebo i smrtí.

Výskyt a názory v ČR

V českých výzkumech sexuálního chování došli Weiss a Zvěřina ke zjištění, že téměř dvě třetiny ženatých mužů mělo během manželství mimomanželský pohlavní styk (64 % v roce 1993 a 63 % v roce 1998). Ženy i muži v ČR mají volnější pohled na nevěru a často ji už nepovažují ani za problém. Týká se to jak lidí, kteří se s nevěrou osobně setkali, tak i lidí, kteří ji zvenku posuzují. Ženy přitom mají tendenci spíše k dlouhodobějším mimomanželským vztahům, zatímco muži k více k vztahům příležitostným. K nevěře mužů spíše dochází nejčastěji při náhodné známosti, ženy, vzhledem k větší potřebě citového propojení s partnerem, prožívají píše dele trvající paralelní vztahy. Vyšší počty nevěrných mužů jsou zřejmě důsledkem jejich větší upřímnosti. Může to však být také proto, že část mužů vyhledává k mimomanželským stykům neprovdané nebo svobodné ženy.

Láska neodpouští buď nic anebo všechno.
(Honoré de Balzac)

Pro zamyšlení:

"Vždycky se nám zdá lepší to,
co nemůžeme dostat,
než to, co už máme.
V tom spočívá romantika lidského života."

Pro zasmání:

"Odpustila byste nevěru?"
"Sobě ano, ale jemu ne."

Ženská je v posteli s nejlepším přítelem svého manžela.
Po několika hodinách milování oba leží a odpočívají, když zazvoní telefon. Žena to zvedne: „Prosím? Ahoj, zlato... Opravdu? Tak to je skvělé... Docela ti závidím. Tak si to užij.“
Chlápek se ptá: „Kdo to byl?“ ...... „
Ale, to byl jen manžel. Vyprávěl mi, že s tebou hraje karty.“

Když je vám vaše milovaná nevěrná a vy se chystáte skočit z okna,
uvědomte si,
že vám nasadili parohy a ne křídla.
(Miroslav Horníček)

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)