Jste zde

Fimóza, phimosis, zúžená předkožka

Fimóza, phimosis, zúžená předkožka

Pokračování článku "Bolest při sexu a po něm".

Fimóza (latinsky fimosis, anglicky phimosis, česky doslova „kukla“), je zúžení otvoru předkožky, pro které předkožku (praeputium) nelze přetáhnout přes žalud (glans) penisu. Může být jak vrozená tak i získaná.

Fimózy dělíme do několika skupin:

  • Kongenitální (vrozená) fimóza je fyziologická (normálně se vyskytující) u novorozených chlapců. Někdy je vstup do předkožky tak těsný, že způsobuje problémy při močení. Vrozená fimóza je častější a projevuje se v nějakém rozsahu téměř u všech novorozených chlapců, ale postupem času sama vymizí.
  • Sekundární (získaná) fimóza vzniká obvykle jako následek zánětlivých změn probíhajících v listech předkožky. Typicky jde o komplikaci diabetu mellitu – cukrovky. Předkožka se pak v místě přechodu zevního a vnitřního listu jizví a sužuje, až nelze přetáhnout ani v klidu, postupně se záněty opakují a předkožka má tendenci se uzavírat. Častým zdrojem sekundární fimózy bývá poranění předkožky, často při nešetrném přetažení předkožky u dítěte. K získaným příčinám patří také nejrůznější záněty – balanitida, ekzém, syfilis, kapavka a další.
  • Relativní fimóza je taková fimóza, kdy předkožku nelze přetáhnout jen v některých situacích - například při erekci u flacidního penisu lze, nebo nelze přetáhnout zcela.

Jak se projevuje fimóza, phimosis

Příznaky, projevy, symptomy

  • nemožnost přetáhnout předkožku přes žalud
  • nemožnost provedení pohlavního styku či jeho bolestivost vedoucí k následné ztrátě erekce
  • hromadění smegma (bílá zapáchající hmota pod předkožkou)
  • v důsledku špatné hygieny může vzniknout zánět, později v extrému i rakovina penisu (z důvodu chronického dráždění tkání)
  • nafukování předkožkového vaku při močení
  • zadržování zbytků moči a její pozdější uvolnění (imitace pomočování)
  • časté záněty žaludu – tzv. balanitidy
  • zánět předkožky - při infekci otok předkožky a výrazná bolestivost, možnost i výtok hnisu a dysurické potíže (bolestivé močení)
  • parafimóza je komplikace fimózy, kdy se úzká předkožka sice přetáhne přes žalud, ale pak nejde vrátit zpět a zaškrtí tkáň žaludu
  • relativní fimóza – ta, ke které dochází jen při ztopoření penisu a je zde riziko vzniku parafimózy

 

Komplikace fimózy

Zánět žaludu a předkožky penisu (balanopostitida).

  • Parafimóza je stav, kdy násilím přetažený fimotický vak zaškrtí penis za žaludem. Tím dojde k omezení žilní derivace žaludu a otoku přetažené předkožky, což komplikuje uvedení do původního stavu, tedy zpětného přetažení předkožky. Je takovémto případě je vhodné ihned vyhledat urologa, aby provedl repozici.
  • Omezená možnost přetahovat předkožku vede k omezení hygieny a hromadění smegmatu, čímž může dojít k infekci. Trpí-li muž i nemocí typu diabetu, či snížením imunity, je množení bakterií ulehčeno a stav progreduje pod obrazem tzv. balanopostitidy. Iniciátorem infekce u dětí bývají zbytky antibiotik v moči (např. při léčbě angíny). Ty naruší rovnováhu pod předkožkou. Při infekci předkožka otéká, je extrémně bolestivá, komplikuje močení. Po zhojení infekce je předkožka fibrózně zúžená, méně elastická, a je ji pak nutné chirurgicky odstranit. Proto nemá žádný smysl s řešením fimózy otálet.
  • Fimóza může vést, k tzv. subvesikální obstrukce (obstrukce pod močovým měchýřem), kdy zabraňuje volnému močení (nadouvání předkožky). V extrémním případě se může močení zastavit (pro bolest, nebo překážku), tzv. retence moči. Tyto stavy ohrožují ledviny.
  • Fimóza znemožňuje řádnou hygienu předkožkového vaku což zvyšuje riziko karcinomu penisu.
  • Fimóza, a to zejména relativní fimóza je nebezpečnější než absolutní fimóza protože v klidu je možné přetáhnout předkožku dobře, nejsou potíže s udržováním hygieny, s infekcí ani s močením. Při erekci, kdy dojde ke zvětšení žaludu, však předkožku přetáhnout nelze, při snaze o přetáhnutím silou nebo při sexuálním styku v předkožce vznikají bolestivé trhliny. Bolestivý styk může být podkladem rozvoje psychogenní erektilní dysfunkce. Pokud vznikají trhlinky na předkožce opakovaně, dochází k jizvení okraje předkožky, dalšímu zužování a stav se zhoršuje. Pokud se přesto přetažení silou podaří, hrozí parafimóza. Relativní fimózu lze rozeznat jen při plné erekci. Diagnostikovat se dá snadno dotazem na polohu předkožky při ranní erekci - u volné předkožky sjede předkožka částečně nebo úplně z žaludu. Při relativní fimóze předkožka i v erekci kryje skoro celý žalud. Relativní fimózu je nutné řešit co nejdříve, aby nedošlo k nebezpečnému parafimotickému zaškrcení.

Stavy imitující fimózu

Mezi stavy imitující fimózu patří krátká uzdička (frenulum breve). V takovém případě nelze předkožku přetáhnout. Řešením je plastika provedená urologem, známá jako frenuloplastika. Často však dojde k její ruptuře při pohlavním styku nebo masturbaci. Rizikem pak může být výrazné krvácení z frenulární tepny (arteria frenularis).

Léčení fimózy

Předkožka má po zánětech tendenci se dále zužovat a jizvit. Většinou se stav i při dobře probíhající nechirurgické léčbě zhoršuje a problém se čas od času vrací.

Léčba fimózy může být:

  • nechirurgická – pomocí aplikace kortikoidu, ale ty nemají příznivý vliv na pokožku. Dále je možné použití léčiv rozvolňující jizvy.
  • chirurgická léčba – cirkumcize neboli obřízka formou částečného nebo totálního (úplného) odstranění předkožky pohlavního údu.

U sekundární fimózy je nutná kompenzace základního onemocnění. Teoreticky připadá do úvahy i rehabilitace s eventuálním užitím léčiv, jež rozvolňují jizvy a zvyšují elasticitu (steroidy, enzymy, kyselina hyaluronová). Tento postup je však ekonomicky nákladný a není bez rizika. V praxi je extrémně vzácný.

Pro další správný vývoj předkožky a penisu je nutné v dětském věku je správné předkožku nejdříve uvolnit z adhezí k předkožce a rehabilitovat. Operační řešení je navrhováno až v druhé době, neboť dětská předkožka je elastická a může se vyhojit zcela per primam.

Trvalá fimóza se léčí chirurgicky – mužskou obřízkou - cirkumcizí. Jedná se o nejčastější způsob ošetření fimózy. Obřízka se provádí většinou jako totální (úplná), či subtotální (částečná). Provádí se v lokální i celkové anestezii. U částečné obřízky jsou pooperační komplikace častější. U malých dětí muže dojít i k opětovné adhezi. U úplné obřízky nastávají komplikace jen výjimečně (0,2% případů).

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)