-A A +A

Jste zde

Vaginismus

Vaginismus

Volné pokračování článku "Sexuální dysfunkce u žen".

Pro většinu lidí je pohlavní styk něco zcela samozřejmého, příjemného, vzrušujícího, za něco co obohacuje jejich život. Někteří lidé ze sexu však takové potěšení nemají a jsou i takoví, kteří penetrační sex ani provozovat nemohou. Jejich problémem se stal vaginismus. Přitom část žen, které jím trpí, nemají s jinými formami sexuálního života potíže. Dokáží se vzrušit a mívají pravidelné orgasmy, z nějakého důvodu však nejsou schopné pohlavního styku. Jiné mají zase vůči sexu nepřátelské pocity, bojí se ho a mají velký strach zejména z proniknutí mužského genitálu. Proto se penetračnímu sexu vyhýbají. Jsou i takové, které se sexu na základě svých negativních bolestivých zkušeností raději vyhýbají úplně.

Přitom je dobré o vaginismu něco vědět, ale důležité je se ho dopředu nebát. V médiích a na internetu je kolem vaginismu spíše více dezinformací, senzací, jak skutečně užitečných informací, které by postiženým ženám a párům nějak pomohly.

Vaginismus patří mezi sexuální dysfunkce, ale nevyskytuje se příliš často. Při této poruše dochází k nevědomým silným stahům svalstva poševního vchodu. Žena prožívá prstencové stahy pochvy při jakémkoli pokusu o proniknutí penisu, prstu nebo pomůcky do vagíny. Křeč vaginálního svalstva se však může objevit také při gynekologickém vyšetření. Z pohledu partnerského života ženy trpící chronickým vaginismem mají vážné problémy se sexem. Penetrační soulož do vagíny je pro ně velmi bolestivým zážitkem a mnohdy se spojení s mužem ani nepodaří. Stahy pochvy žena vnímá jako velmi bolestivě a zasunutí penisu je někdy prakticky vyloučené.

Postihuje většinou mladé dívky, zejména v počátcích sexuálního života. Křečovité, bolestivé stažení vaginálního svalstva nastává většinou v okamžiku, kdy má dojít k pohlavnímu styku. Některé ženy vaginismem trpí po celý život. U jiných se tato reakce objeví jen u nějakého určitého partnerského vztahu.

Pokud tento stav ženě zabraňuje v sexuálním životě a pohlavní styk je z důvodu stahů poševních svalů nemožný nebo bolestivý, hodnotí se tato forma vaginismu jako primární (základní) vaginismus.

Příčinou mohou být

  • psychické problémy
  • strach z předpokládané bolesti
  • podvědomě negativní postoj k sexu
  • předchozí operace v okolí malé pánve
  • prodělané záněty močového měchýře
  • a další ...

Nekontrolovatelné tahy svalstva pochvy jsou pro ženu velmi nepříjemné. Tak nepříjemné, že někdy vyvolávají až podvědomé odmítání jakékoli formy penetračního sexu. Žena se pak ze strachu z bolesti může bránit i případným i doteků v oblasti genitálu, které by poševní reakci mohly vyvolat.

Mechanismus spuštění vaginismu je kombinací fyzických a psychických podnětů, které stojí za pocitem, že bude následovat bolest. V reakci na očekávání bolesti, dojde k automatické podvědomé reakci při které se stáhnou vaginální svaly a zabrání tak vniknutí penisu do pochvy.

Vaginismus se může rozvinout také v pozdějším období života. Někdy se tento stav může objevit i po mnoha letech normálního, bezproblémového sexuálního života. Tento typ vaginismu se nazývá sekundární vaginismus. Vzniká většinou jako důsledek zhoršení zdravotního stavu ženy, při traumatických stavech v oblasti pánevního dna nebo po porodu, při výskytu cyst nebo při endometrióze. Může nastat i jako komplikace menopauzy.

V některých případech může vaginismus způsobit intenzivní stahy vaginálních svalů, pálení a bolest především při pohlavním styku. Podle intenzity stahů může být penetrace penisem jen velmi obtížná nebo úplně nemožná. V každém případě pro ženu znamená pokus o vniknutí penisu nepříjemné pocity a někdy až intenzivní bolest, která samozřejmě zabrání jakémukoli pozitivnímu vzrušení. Stažení svalů pochvy může být tak intenzivní, že poševní vchod je prakticky uzavřen a muž není schopen penetrace.

Ke stažení poševních svalů může dojít i při souloži. Křečovité stažení svalstva pochvy které by bránilo vysunutí pohlavního údu se označuje jako "penis captivus" – zachycený penis. Nehrozí však stav, kdy by došlo k sevření penisu takovou sílou, že by jej muž nemohl vytáhnout a hrozilo by jeho poškození zaškrcením. Je to sice častá obava a dnes už zakořeněný mýtus, ale v praxi takové případy nehrozí. Bolest ženy je ovšem tak intenzivní, že jakékoli pokračování soulože je prakticky nemožné nebo nepříjemné.

Příčiny vaginismu

Důvody vaginismu jsou většinou psychického rázu, a to i když se třeba jedná o reakci na nepříjemný fyzický zážitek. Vaginismus může být podvědomou obrannou reakcí proti bolestivému styku. V zásadě se dají příčiny této poruchy shrnout do tří kategorií.

  • Podvědomý postoj k sexu
  • Předchozí traumatickou zkušenost
  • Problémy ve vztahu.

Podvědomý postoj k sexu se vytváří už v dětství. Naše postoje k sexualitě se formují už od dětství a nenápadně ovlivňují naše podvědomí. Některé ženy odmalička slýchají, že je sex nebezpečný a navíc je i špatný nebo nečistý. Jiné zase rodiče zastrašovali varováním, že se jich nikdo „dole“ nesmí dotknout, protože by mohly otěhotnět. Jindy jsou překážkou sexu náboženské či kulturní zábrany, které mohou sexuální touhy spojit s pocitem viny. V případě špatné sexuální výchovy zase mohly získat některé ženy dojem, že je penetrace ženu roztrhne a způsobí jí na zbytek života bolest... Jiným zase mohl někdo další říci, že je sex nechutný, bolestný, pro ženu potupný. Prostě těch negativních podnětů, které způsobí v podvědomí bloky a stresy, může být opravdu mnoho.

Traumatická zkušenost je další možnou příčinou. V případě, že žena prožila v některém stádiu svého života traumatickou zkušenost spojenou se svou sexualitou nebo s oblastí svých genitálií, mohla si navodit vaginismus coby obrannou reakci proti případné další bolesti. Takovým zážitkem může být i nepovedený partnerský vztah.

Problémy ve vztahu často vaginismus provázejí. Poruchu mohou vyvolat i nevyřešené spory nebo nevěra mezi partnery. I v tomto případě platí stará známá rada, že by měli lidé problémy řešit ještě před dveřmi ložnice.

Příklady fyziologických příčin

Zdravotní podmínky
 

Infekce močových cest nebo problémy s močením, kvasinkové infekce, pohlavně přenosné choroby, endometrióza, genitální nebo pánevní nádory, cysty, rakovina, vulvodynie / vestibulodynia, pánevní zánětlivé onemocnění, lichen planus, lichen sclerosus, ekzémy, lupenka, vaginální prolaps, atd.

Porod Bolest z běžných či náročných porodů a jejich komplikací, potraty, atd.
Změny související s věkem
 
Menopauza a hormonální změny, vaginální suchost - nedostatečná lubrikace, vaginální atrofie
Dočasně nepříjemné pocity
 

Dočasná bolest nebo nepříjemné pocity v důsledku nedostatečné milostné předehry, nedostatečná vaginální lubrikace, atd.
Druhotně se objevuje při dyspareunii nebo při některých onemocněních orgánů malé pánve.

Pánevní trauma Jakýkoli typ pánevní chirurgické operace, těžkých pánevní vyšetření nebo jiných pánevních traumat
Zneužívání Fyzický útok, znásilnění, sexuální nebo fyzické týrání nebo napadení
 
Léky Vedlejší účinky mohou způsobit bolesti v pánevní oblasti

 

 

Příklady psychických příčin

Obavy

Strach nebo očekávání bolestivého pohlavního styku.
Strach z deformace pohlavních orgánů.
Strach z obnovení ne zcela zcela fyzicky vyléčeného problému v pánevní oblasti
Strach z natržení tkáně, strach z otěhotnění, obava, že zdravotní problém v pánevní oblasti se může znovu objevit.
Strach z bolestivé deflorace či z otěhotnění, atd.

Úzkost a stres

Obecné úzkost, strach z bolesti, tlaku, obava po předchozí nepříjemné sexuální zkušenosti, negativní vztah k sexu, pocit viny, emoční traumata nebo jiných nevhodné emoce provázející sex.
Při potlačované homosexuální orientaci.

Partnerské vztahy Zneužívání, citové oddělení, strach ze závazku, nedůvěra, úzkost, obava ze zklamání, ztráty sebeovládání.
Příčinou může být i fyzický odpor k partnerovi nebo k samotnému pohlavnímu styku s partnerem.
Traumatické události Citové trauma, sexuální zneužívání, svědek násilí či zneužívání, potlačené vzpomínky
Zážitky z dětství Nepřiměřená prudérní výchova vedoucí k vytvoření nesprávného pohledu na sex.
Příliš rigidní rodičovství, nesprávné nerozumné náboženské přesvědčení ("sex je špatný"), promítání nevhodných přirovnání do sexuálního vztahu (chlípnost, perverze, špatnost, odpornost, povinnost ...), nedostatečná nebo špatná sexuální výchova
Bez důvodu Někdy neexistuje žádná zdůvodnitelná příčina (fyzická nebo psychická)

 

Zdroj: https://www.vaginismus.com/vaginismus-causes

 

Léčba vaginismu

Jako u většiny sexuálních potíží je nejdříve potřeba si s partnerem otevřeně promluvit. Uvolněte se, relaxujte. Pokuste se o změnu. A znovu se uvolněte... to je to nejdůležitější, co by měla každá žena, která vaginismem trpí, udělat. Stejně jako v případě, že je sex bolestivý, i u vaginismu se doporučuje cvičit a posilovat vaginální svaly. Posilování svalů představuje nejen jejich zpevnění, ale především získání kontroly na nimi.

Na reakci vagíny při penetraci je potřeba si zvyknout. Proto je potřeba se naučit přijímat pocity v okamžiku, kdy je do vagíny zaváděn prst, pomůcka nebo penis. Proto se doporučují postupné trénování vagíny, které ji může postupně zbavit její přecitlivělosti. Ženám, které vaginismem trpí, sexuologové radí, aby si zkoušely do pochvy zavádět konečky prstů. Později prsty celé a v momentě, kdy už bude „postižená“ natolik uvolněná a sebejistá, může to zkusit i s partnerovým prstem.

Návštěva lékaře

V případě přetrvávajících problémů je maximálně vhodné kontaktovat svého gynekologa, psychoterapeuta nebo homeopata (lékaře). Samoléčení je možné, ale nemusí stačit!!! Tato porucha může přetrvávat dost dlouho, ale dá se odstranit vhodnou kombinací gynekologické, psychoterapeutické případně homeopatické léčby. Nejprve je však třeba vyloučit jakoukoliv fyzickou anomálii a teprve potom hledat příčiny.

Vaginismus je léčitelný, ale dá se zvládnout jen pod lékařským vedením. Zvládnutí léčby bez pomoci je málo pravděpodobné a pokud ano, pak se pravděpodobně nejednalo o vaginismus.

Rozpoznání a potvrzení této poruchy, ale hlavně navržení vhodné léčby provádí gynekolog ve spolupráci se sexuologem. Poruchu lze odstranit kombinací gynekologické a psychoterapeutické léčby. Odborníci doporučují, aby se žena svých intimních partií dotýkala a zkoušela pomalu rozšiřovat poševní vchod. Lékaři tvrdí, že vaginismus je ze všech ženských sexuálních poruch nejsnáze léčitelný a při trpělivém snažení je úspěšnost léčby prakticky stoprocentní.

Vaginismus z pohledu homeopatie

Vaginismus je vůlí neovladatelná, bolestivá křeč svalstva kolem pochvy. Dochází k ní naštěstí jen zřídka. Pokud se tak stane, pohlavní styk je bolestivý nebo není možný, stejně jako zavedení tamponu či gynekologické vyšetření. Jestliže je příčina vaginismu somatická, lékař vám doporučí návštěvu gynekologa. Je však pravděpodobnější, že vaginismus vyvolávají psychické faktory, a tak se zlepšení dosáhne spíše sexuologickou léčbou. V době, kdy čekáte na výsledky vyšetření, vám může prospět nasazení homeopatických léků. Jestliže nepomůžou, potřebujete konstituční léčbu. Lék první pomoci při vaginismu všeobecně je ACONITUM 30C – na strach, paniku a šok před nebo při sexuálním styku. Upozorňuji však na to, že takovýto lék by Vám měl předepsat výhradně lékař se znalostmi homeopatie!!! Léky si nikdy neberte jen na základě svých představ o tom,co je a není vhodné!!!
Zdroj: http://www.homeopatiecesky.cz/vaginismus/

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje