-A A +A

Jste zde

Fimóza, phimosis, zúžená předkožka

Fimóza, phimosis, zúžená předkožka

Fimóza (latinsky fimosis, anglicky phimosis, česky doslova „kukla“), je zúžení otvoru předkožky, pro které předkožku (praeputium) nelze přetáhnout přes žalud (glans) penisu. Může být jak vrozená tak i získaná.

Fimózy dělíme do několika skupin:

  • Kongenitální (vrozená) fimóza je fyziologická (normálně se vyskytující) u novorozených chlapců. Někdy je vstup do předkožky tak těsný, že způsobuje problémy při močení. Vrozená fomóza je častější a projevuje se v nějakém rozsahu téměř u všech novorozených chlapců, ale postupem času sama vymizí.
  • Sekundární (získaná) fimóza vzniká obvykle jako následek zánětlivých změn probíhajících v listech předkožky. Typicky jde o komplikaci diabetu mellitu – cukrovky. Předkožka se pak v místě přechodu zevního a vnitřního listu jizví a sužuje, až nelze přetáhnout ani v klidu, postupně se záněty opakují a předkožka má tendenci se uzavírat. Častým zdrojem sekundární fimózy bývá poranění předkožky, často při nešetrném přetažení předkožky u dítěte. K získaným příčinám patří také nejrůznější záněty – balanitida, ekzém, syfilis, kapavka a další. 
  • Relativní fimóza je taková fimóza, kdy předkožku nelze přetáhnout jen v některých situacích - například při erekci u flacidního penisu lze, nebo nelze přetáhnout zcela.

Jak se projevuje fimóza, phimosis

Příznaky, projevy, symptomy

  • nemožnost přetáhnout předkožku přes žalud
  • nemožnost provedení pohlavního styku či jeho bolestivost vedoucí k následné ztrátě erekce
  • hromadění smegma (bílá zapáchající hmota pod předkožkou)
  • v důsledku špatné hygieny může vzniknout zánět, později v extrému i rakovina penisu (z důvodu chronického dráždění tkání)
  • nafukování předkožkového vaku při močení
  • zadržování zbytků moči a její pozdější uvolnění (imitace pomočování)
  • časté záněty žaludu – tzv. balanitidy
  • zánět předkožky - při infekci otok předkožky a výrazná bolestivost, možnost i výtok hnisu a dysurické potíže (bolestivé močení)
  • parafimóza je komplikace fimózy, kdy se úzká předkožka sice přetáhne přes žalud, ale pak nejde vrátit zpět a zaškrtí tkáň žaludu
  • relativní fimóza – ta, ke které dochází jen při ztopoření penisu a je zde riziko vzniku parafimózy

 

Komplikace fimózy

Zánět žaludu a předkožky penisu (balanopostitida).

  • Parafimóza je stav, kdy násilím přetažený fimotický vak zaškrtí penis za žaludem. Tím dojde k omezení žilní derivace žaludu a otoku přetažené předkožky, což komplikuje uvedení do původního stavu, tedy zpětného přetažení předkožky. Je takovémto případě je vhodné ihned vyhledat urologa, aby provedl repozici.
  • Omezená možnost přetahovat předkožku vede k omezení hygieny a hromadění smegmatu, čímž může dojít k infekci. Trpí-li muž i nemocí typu diabetu, či snížením imunity, je množení bakterií ulehčeno a stav progreduje pod obrazem tzv. balanopostitidy. Iniciátorem infekce u dětí bývají zbytky antibiotik v moči (např. při léčbě angíny). Ty naruší rovnováhu pod předkožkou. Při infekci předkožka otéká, je extrémně bolestivá, komplikuje močení. Po zhojení infekce je předkožka fibrózně zúžená, méně elastická, a je ji pak nutné chirurgicky odstranit. Proto nemá žádný smysl s řešením fimózy otálet.
  • Fimóza může vést, k tzv. subvesikální obstrukce (obstrukce pod močovým měchýřem), kdy zabraňuje volnému močení (nadouvání předkožky). V extrémním případě se může močení zastavit (pro bolest, nebo překážku), tzv. retence moči. Tyto stavy ohrožují ledviny.
  • Fimóza znemožňuje řádnou hygienu předkožkového vaku což zvyšuje riziko karcinomu penisu.
  • Fimóza, a to zejména relativní fimóza je nebezpečnější než absolutní fimóza protože v klidu je možné přetáhnout předkožku dobře, nejsou potíže s udržováním hygieny, s infekcí ani s močením. Při erekci, kdy dojde ke zvětšení žaludu, však předkožku přetáhnout nelze, při snaze o přetáhnutím silou nebo při sexuálním styku v předkožce vznikají bolestivé trhliny. Bolestivý styk může být podkladem rozvoje psychogenní erektilní dysfunkce. Pokud vznikají trhlinky na předkožce opakovaně, dochází k jizvení okraje předkožky, dalšímu zužování a stav se zhoršuje. Pokud se přesto přetažení silou podaří, hrozí parafimóza. Relativní fimózu lze rozeznat jen při plné erekci. Diagnostikovat se dá snadno dotazem na polohu předkožky při ranní erekci - u volné předkožky sjede předkožka částečně nebo úplně z žaludu. Při relativní fimóze předkožka i v erekci kryje skoro celý žalud. Relativní fimózu je nutné řešit co nejdříve, aby nedošlo k nebezpečnému parafimotickému zaškrcení.

Stavy imitující fimózu

Mezi stavy imitující fimózu patří krátká uzdička (frenulum breve). V takovém případě nelze předkožku přetáhnout. Řešením je plastika provedená urologem, známá jako frenuloplastika. Často však dojde k její ruptuře při pohlavním styku nebo masturbaci. Rizikem pak může být výrazné krvácení z frenulární tepny (arteria frenularis).

Léčení fimózy

Předkožka má po zánětech tendenci se dále zužovat a jizvit. Většinou se stav i při dobře probíhající nechirurgické léčbě zhoršuje a problém se čas od času vrací.

Léčba fimózy může být:

  • nechirurgická – pomocí aplikace kortikoidu, ale ty nemají příznivý vliv na pokožku. Dále je možné použití léčiv rozvolňující jizvy.
  • chirurgická léčba – cirkumcize neboli obřízka formou částečného nebo totálního (úplného) odstranění předkožky pohlavního údu.

U sekundární fimózy je nutná kompenzace základního onemocnění. Teoreticky připadá do úvahy i rehabilitace s eventuálním užitím léčiv, jež rozvolňují jizvy a zvyšují elasticitu (steroidy, enzymy, kyselina hyaluronová). Tento postup je však ekonomicky nákladný a není bez rizika. V praxi je extrémně vzácný.

Pro další správný vývoj předkožky a penisu je nutné v dětském věku je správné předkožku nejdříve uvolnit z adhezí k předkožce a rehabilitovat. Operační řešení je navrhováno až v druhé době, neboť dětská předkožka je elastická a může se vyhojit zcela per primam.

Trvalá fimóza se léčí chirurgicky – obřízkou cirkumcizí. Jedná se o nejčastější způsob ošetření fimózy. Obřízka se provádí většinou jako totální (úplná), či subtotální (částečná). Provádí se v lokální i celkové anestezii. U částečné obřízky jsou pooperační komplikace častější. U malých dětí muže dojít i k opětovné adhezi. U úplné obřízky nastávají komplikace jen výjimečně (0,2% případů).

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)