-A A +A

Jste zde

Asexualita a partnerské vztahy

Asexualita a partnerské vztahy

Volné pokračování článků "Asexualita", "Sexuální orientace", "Sexuální chování a vztahy" a "Manželství nebo partnerství bez sexu"...

V posledních letech se tento relativně nový pojem dostává stále více do středu pozornosti lidí i médií. Asexualita je označení absence sexuální touhy nebo absence pocitu sexuální orientace, případně obojího současně.

Někdy se o asexualitě hovoří jako o sexuálním nezájmu. V případě asexuality se ovšem nejedná o sníženou sexuální potřebu nebo touhu, ale o absenci sexuální potřeby a sexuální touhy.

V jednom z příspěvků čtenářů webu k asexualitě byl uveden tento názor:

No, konečně je pro nezájem o sex kolonka! Vše musí někam patřit, být zařazeno a zkoumáno. A také správně medializováno, bez toho by to nešlo!

Nejde přece o to, aby něco bylo někam zařazeno. Podstatné je, že asexualita možná vysvětluje nezájem některých lidí o sex a vztahy. V reálném životě, zvláště pak životě manželském nebo partnerském, takovéto chování velmi nepříjemně ovlivňuje život reálných lidí a reálných vztahů. Pokud přijmeme to, že asexualita může být chápána jako čtvrtá sexuální orientace, můžeme pak lépe pochopit sexuální chování lidí, které doposud nebylo možné nějak logicky vysvětlit. V některých partnerských vztazích pak asexualita nabízí vysvětlení, proč jeden z partnerů odmítá sex nebo je sex omezen pouze na fyzické uspokojení sexuálních potřeb partnera.

Život bez sexu?

Asexuálové sice nemají sexuálního touhy a potřeby, to ale neznamená, že nemohou mít a nemají sex. Proto mohou žít v partnerských vztazích, manželství, mít děti, rodinu a navenek žít "normálním" životem. Problémem je, že nemají sexuální touhu a proto ani sex nepotřebují a nevyhledávají. O své orientaci, nebo spíše nízké nebo žádné erotické touze dopředu ani nemuseli moc vědět. když vstupovali do manželství, mohli si myslet, že se to prostě musí naučit a že to půjde.... Zárukou, že takový člověk pozná, že je asexuál nemusí bát ani situace, kdy poznal několik sexuálních partnerů a není tedy panic nebo panna. Podle obecně uznávaných pravidel se tito lidé chtěli začlenit do většinové společnosti, nechtěli vyčnívat, chtěli mít rodinu, dům, děti .... A teprve po více pokusech prostě zjistili, že sex jim opravdu nic neříká. To ovšem neznamená, že by nemohli mít děti, rodinu, být vzorným rodičem.

Důvody proč tito lidé vstupují do manželství nebo partnerství jsou většinou společenské. Někdy však důvodem může být i počáteční nerozhodnost a víra ve zlepšení stavu.

  • Jednu skupinu tvoří asexuálové, kteří jsou navenek jasně orientováni na opačné pohlaví, ale přitom je vůbec nezajímá erotická stránka vztahu. Vyhýbají se jakýmkoli důvěrnostem nebo erotickým projevům přízně a sexu.
  • Druhou skupinou jsou asexuálové, kteří sice pociťují pohlavní touhu, ale nepřitahují je ani muži ani ženy. U lidí, kterým chybí jasná sexuální orientace nebo spíše u lidí kteří nemají pocit žádné sexuální orientace, může být vnímána touha po sexu a uspokojení.

Protože tito lidé si uvědomují, že jejich partneři potřebují sexuálně žít, tolerují jistou míru sexuálních kontaktů ale rozhodně je sami nevyhledávají. Spíše umožní partnerovi sexuální uspokojení. Není tedy vyloučena ani masturbace nebo sex. Problém však je, že že veškeré sexuální aktivity se na straně asexuálního jedince odehrávají bez jakéhokoliv erotického zaměření. Prostě "dělají sex". Stejný problém mají i lidé, kteří necítí žádnou sexuální přitažlivost a touhu. Ti po sexu netouží, nikterak ho nevyhledávají, neprovozují, ani neposkytují. Nejedná se o vědomé odmítání sexu, jaké je například při celibátu.

Možná je dobré si uvědomit, že asexuální jedinec se svému partnerovi nemusí nijak se svou orientací svěřovat. Sám si ji uvědomuje a prostě čas od času vyhoví a uspokojí partnera nebo partnerku. Takovýto vztah může trvat i celý partnerský život aniž by se někdy vyjevily jeho pravé důvody. Pro spokojený partnerský "sexuální" život pak rozhodující vliv bude hrát míra souladu (nebo nesouladu) sexuálních potřeb partnerů.

Manželství a asexualita

Mnozí asexuálové mají pohlavní styk, i když jim "sex nic neříká". Přemáhají svou nechuť k sexu a intimnímu kontaktu jednoduše proto, aby se neodlišovali od většinové společnosti a případně aby udrželi manželství nebo partnerský vztah. Problémy s rozpoznanou asexualitou jednoho z partnerů mohou vzniknout až po letech společného života. Je to naprosto identické jako v případě, že jeden z manželu začne mít problémy se svou sexuální orientací a začne se projevovat jako homosexuál nebo lesba. Přitom pár může v té době mít už děti a navenek nemusí jevit žádné problémy.

V případě homosexuality se může problém nové identity projevit tím, že partner začne vyhledávat sexuální partnery své orientace mimo partnerský svazek. Nutí ho k tomu touha po sexuálním uspokojení. U asexuálního zaměření žádná takováto touha ani napětí nevzniká.

Přesto se partneři mohou se ocitnout ve velmi složitých situacích. Jeden z partnerů chce žít sexuálním životem a ten druhý ne. Nejedná se o nevyváženost sexuálních potřeb, jedná se o naprosté odmítání sexu jako takového. Jenže tento zásadní nesoulad může být zdrojem nespokojenosti a může značně komplikovat dlouhodobý vztah. Tady je těžké radit, jak situaci řešit. Vzájemné soužití, závazky, děti a další vazby jsou vážným argumentem.

Jak nesoulad vzniklý asexualitou jednoho partnera řešit?

Možností je více, ale všechny mají svá úskalí a rizika.

  • zvyknout si žít v páru bez sexu (partner asexuála)
  • překonat odpor k sexu a občasně dovolit partnerovi sexuální uspokojení
  • využívat k uspokojení partnera nebo partnerky nepenetrační sex nebo erotické pomůcky
  • dovolit mimomanželský vztah
  • tolerovat erotické masáže a tantrické masáže
  • dovolit návštěvu erotických podniků nebo swingers klubů
  • přibrat do trvalého vzájemného vztahu rodinného přítele nebo přítelkyni

Je potřeba si uvědomit, že asexuálně orientovaní lidé nejsou sexuální devianti ani "úchylové". V případě, že partnerovi dovolí jakékoli sexuální aktivity mimo manželství, nemají touhu se jich jako pozorovatelé nijak účastnit. Nehledejte tedy v takovém ústupku nic jiného, než to, že partnerovi prostě vědomě a po zcela racionální úvaze dovolí prožívat sexuální uspokojení s někým jiným.

Někteří partneři to řeší tak, že asexuálně zaměřený partner se překoná a "dovolí" občasné sexuální aktivity druhému partnerovi. Sex je pak víceméně jednostranným zážitkem, ale výsledek je uspokojení partnera a tedy udržení partnerského vztahu. Jsou také páry, ve kterých asexuální partner souhlasí s tím aby druhý partner si našel sexuální uspokojení mimo manželství nebo partnerství. Ten pak udržuje sexuální vztahy s jinými osobami a manželství navenek vypadá bezproblémové. Často se problém sexuálního uspokojení řeší i návštěvami erotických salonů a tantrických masáží. Možná je takových manželství více, než si někdo chce připustit.

Za asexualitu člověk nemůže

Asexualitu však partnerovi nelze vyčítat. Je to stejné jako u heterosexuality, homosexuality a bisexuality, kdy nejde o volbu, nýbrž o stav mysli, o sexuální orientaci. Asexualita však nemusí nijak nenarušit jiné projevy sounáležitosti v partnerském vztahu. Především se jedná o pocity doteku, objetí nebo potřebu mazlení. Podobně to může být s vykonáváním všech ostatních činností společného partnerského života a projevů vzájemné důvěry.

Vše je otázkou dohody. Když se partneři dohodnou, pak a sexualita nemusí být přijímána jako problém, který je třeba nějak zásadně řešit. Je možné ji pak chápat jako základní součást vlastní identity partnera a jeho život bez sexu jako jeho jiný způsob, jak prožívat život v partnerském vztahu. Ta tolerance však musí být vzájemné a nelze vyžadovat toleranci jen od "normálně" orientovaného partnera. I asexuál musí pochopit sexuální potřeby toho druhého a pomoci mu je naplnit nebo tolerovat jejich uspokojení jinde.

Asexualita a rodičovství

Asexuál může být pozorným a milujícím rodičem - matkou nebo otcem. Výchovu dětí nepotřeba sexu nijak neomezuje. Stejně tak není asexualita vůči dětem nijak nebezpečná. Z logiky věci vyplývá, že asexuál bude jen velmi těžko sexuální deviant nebo pedofil.

Rozchod nebo rozvod - až krajní řešení

Nebudeme si nic zastírat, další variantou je rozchod partnerů nebo rozvod manželství. K rozvodu mnoha manželství z důvodu odmítání sexu již mnohokrát došlo, dochází a jistě i dojede.

Přitom rozvádějící se partneři vzhledem k tomu, že problém včas neřeší, nakonec ani mnohdy neznají pravou příčinu toho, proč k odmítání sexu bez zjevného důvodu vlastně došlo.

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)