-A A +A

Jste zde

Metoda "Plodné a neplodné dny"

Ochrana před nechtěným těhotenstvím a touha po dítěti jsou přirozená období sexuálního života. Přirozené plánování rodičovství (PPR) (angl. natural family planning) bylo definováno v roce 1988 definicí WHO, která zahrnuje „Metody plánování a předcházení těhotenstvím na základě sledování přirozeně se vyskytujících známek a symptomů plodných a neplodných fází menstruačního cyklu". Nejedná se tedy o nahodilou metodu, ale o metodu, která na základě vědeckého sledování měsíčního cyklu žen prokázala, že některé dny cyklu jsou více a jiné méně vhodné k plánování početí. Výsledky se však dají využít i opačně - k plánovýní zabránění početí, tedy antikoncepci.

Pokud se tedy chcete řídit radami, které metoda PPR navrhuje, pak je možné vycházet z těchto závěrů:

  • pokud se chcete vyhnout početí, neprovádějte pohlavní styk v plodných dnech - metoda neplodných dnů.
  • pokud o těhotenství usilujete, pak provádějte pohlavní styk v plodného období, kdy je největší pravděpodobnost otěhotnění - metoda plodných dnů

Metoda  plodných a neplodných dnů je založena na určování plodného a neplodného období menstruačního cyklu. Z toho vyplývá, že metoda neplodných dnů je vlastně využití části cyklu k přirozené antikoncepci. V plodném období partneři nemají pohlavní styk a tím se vyhnou riziku neplánovaného těhotenství.

Plodné období

Nyní si popíšeme co to vlastně plodné období cyklu je. Plodné období (plodné dny) menstruačního cyklu označuje dny, kdy pohlavní styk může vést k početí dítěte. Biologicky plodné období cyklu trvá 6 dnů, zcela výjimečně déle. V další dny nastává období neplodnosti, kdy se pravděpodobnost početí blíží nule.

Délka plodného období je dána součtem životnosti vajíčka  - doby, kdy si uchovává schopnost být oplodněno a doby životnosti spermií  - doby schopnosti oplodnit vajíčko.

Vajíčko po ovulaci zaniká velmi rychle, může být oplodněno pouze v intervalu kratším než 24 hodin. Spermie si však v ženském těle mohou uchovat oplodňovací schopnost i po dobu 3-5 dnů. Potřenují pro toto dlouhé ýežití vhodné prostředí v podobě tzv. plodného (tj. tažného, vodnatého) hlenu děložního čípku. V praxi to může znamenat, že spermie si na vajíčko umí v děloze počkat po dobu až 5-ti dnů. Otěhotnět je tedy možné i po pohlavním styku, ke kterému došlo až 5 dnů před ovulací.  Kvalita hlenu je proto lepším prediktorem početí než načasování pohlavního styku vzhledem k ovulaci. Možnost početí samozřejmě ovlivňuje i věk muže a ženy. Muži jsou na tom lépe a jejich plodnost přetrvává jen málo snížená až do stáří. U žen je nejvyšší po období dospívání, bývá limitována obdobím přechodu a s věkem se snižuje. Maximální pravděpodobnost početí při jednom pohlavním styku v plodném období se tak pohybuje přibližně mezi 30-50 %.

Neplodné dny cyklu se určují pomocí několika metod:

  • symptotermální metoda
  • Billingsova metoda,
  • kalendářová metoda a měření bazální tělesné teploty - tato metoda je nejméně používaná

Obecně platí, že tyto metody vyžadují vysokou sebekázeň ženy i páru, který je používá. To však může být v praxi velkým rizikem a sňižuje zásadně spolehlivost této antikoncepční metody. Další problémy mohou nastat v přesnosti určení neplodných dnů. Pokud se při výpočtech omezujete na jediný příznak plodnosti, může to být příčina chyb a nespolehlivosti. Při kombinaci více příznaků plodnosti však tato metoda může být vysoce spolehlivá. Z toho je zřejmé, že největší úspěch má metoda plodných dnů, tedy pro určení dnů, kdy je pravděpodobnost početí nejvyšší. Je tedy maximálně vhodná pro páry, které si přejí otěhotnět. Je jasné, že lépe se plánuje plánované těhotenství, než řeší nechtěné těhotenství zapříčiněné chybou ve výpočtu ....

Klady:

  • Minimální náklady na realizaci metody

Zápory:

  • naprosto nutná vysoká sebekázeň páru
  • vyšší riziko selhání metody při nepřesném sledování příznaků plodnosti