Volné pokračování článků "Bezpečný sex (lépe bezpečnější sex)" a "Antikoncepce".
Spolehlivost antikoncepce vyjadřuje, jak účinně konkrétní antikoncepční metoda zabraňuje početí. Je to ukazatel, který vychází ze statistiky selhání metody a říká kolik žen neplánovaně otěhotnělo při jejím používání. Asi pro každého, kdo řeší plánované rodičovství, je tento údaj zásadním ukazatelem o vlastnostech metody.
První údaj je to, co chce především znát potenciální uživatel kontroly početí. Druhý ukazuje, jak je její správné používání obtížné a závislé na uživateli, jak citlivá je metoda na nedůslednost v aplikaci. U těch postupů, jejichž účinnost je závislá na chování a zodpovědnosti uživatele (použití kondomu), může být rozdíl značný. Naopak u metod nezávislých na uživateli (např. sterilizace u ženy, nebo u muže) je rozdíl mezi oběma ukazateli spolehlivosti nulový. Pro každou metodu antikoncepce je tedy třeba sledovat oba dva údaje o spolehlivosti. U některých druhů výrobků, nebo metod se však v praxi uvádí jen jeden, což je zavádějící. Pro určení spolehlivosti kontroly antikoncepční metody lze použít řadu měřítek. Nejčastěji je to Pearlův index, který vyjadřuje, kolik žen ze 100 neplánovaně otěhotní za rok používání metody. Vzhledem k nástupu nových forem antikoncepce, pro kterou má Pearlův index řadu nevýhod, se v novějších studiích spolehlivost uvádí výsledky pomocí metody life-table, která vypočítává pravděpodobnost početí pro každý měsíc a pak kumulativní (součtovou) pravděpodobnost pro 12, nebo podle potřeby 6, 12, 18, 24 měsíců používání. Protože pravděpodobnost neplánovaného početí se v čase mění (nejvyšší je u začátečníků, u mladých párů s vysokou plodností a sexuální aktivitou), má velký význam údaj o spolehlivosti metody za první rok používání.
Plánované rodičovství.
On plánoval, ona plánovala a ONO bylo pak tou čárou přes rozpočet.
Níže uvedené údaje pocházejí z knihy Contraceptive technology, 19th ed. (Technologie kontracepce, 19. vydání), která patří mezi základní literaturu o antikoncepci a její spolehlivosti.
| Metoda | Správné užívání (%) | Typické užívání (%) |
| Žádná | 85 | 85 |
| Spermicidy | 18 | 29 |
| Přerušovaná soulož | 4 | 27 |
| Metoda Standardních dnů | 5 | 12 |
| Metoda TwoDay | 4 | 14 |
| Billingsova metoda | 3 | 23 |
| Symptotermální metoda | 0,4 | 2 -10 |
| Kondom mužský | 2 | 15 |
| Kondom ženský | 5 | 21 |
| Pilulka (kombinovaná/čistě gestagenní) | 0,3 | 8 |
| Nitroděložní tělísko (Copper-T) | 0,6 | 0,8 |
| Nitroděložní tělísko (Mirena) | 0,2 | 0,2 |
| Sterilizace ženská | 0,5 | 0,5 |
| Sterilizace mužská | 0,10 | 0,15 |
Všechny údaje uvádějí spolehlivost během prvního roku užívání.
Světle žlutou barvou jsou pro přehlednost odlišeny tzv. metody neplodných dnů, přirozené plánování rodičovství. Ukazuje se, že moderní metody (např. symptotermální) mají při správném používání vysokou spolehlivost.
Interpretace výše uvedených údajů je mnohem složitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Ukazují totiž pouze údaje pro pouhý jeden (v tomto případě první) rok používání metody. V běžném životě ale lidé užívají antikoncepci často až dvě desetiletí (počítáme-li nástup sexuální aktivity kolem 18. roku, konec plodnosti ženy kolem 45. roku a dva porody). To znamená, že některé ženy, které neplánovaně neotěhotněly během prvního roku, otěhotní během druhého nebo dalšího. Celkový podíl žen, které během svého života zažijí "selhání antikoncepce" (u reverzibilních metod - možnost vrátit zpět) při správném používání tedy bude podstatně vyšší než uvádějí běžné údaje o spolehlivosti antikoncepce.
(AK)(Z)