Volné pokračování článku "Vztahy mezi lidmi".
Říkáš: miluji déšť, když však prší, jdeš se schovat, abys nezmokl. Říkáš: miluji slunce, když však svítí, jdeš se schovat do stínu. Mám strach, že mi jednoho dne řekneš: miluji tě.
(John Lennon)
Vztah přizpůsobený partnerovi nebo partnerce znamená, že jeden z páru se přizpůsobí tomu druhému. Může to být tak, že například partner, který doposud žil promiskuitním životem se ve vztahu přizpůsobí a nadále žije monogamním životem. V jiné alternativě to může být přizpůsobení "potřebám" partnera nebo partnerky, kdy se ten, kdo by jinak žil monogamním způsobem partnerského života, přizpůsobí a dále žije například ve trojici nebo ve vztahu s více lidmi (polyamory).
Tento proces přizpůsobení nemusí vůbec snadný. Mnohdy vyžaduje velké sebezapření nebo odhodlání na straně toho z partnerů, který mění své zásady nebo zvyky. Dalo by se říct, že se jedná přímo o sebeobětování ve prospěch partnera. I takovéto životní situace však nastávají a mnoho párů je v partnerském životě řeší.
Takovou klasickou situací je stav, kdy jeden z partnerů touží po současném sexu s více lidmi ať už ve trojici nebo v ještě větším kolektivu a ten druhý mu to dovolí realizovat nebo se do realizace jeho představ zapojí.
Ve světě se to často týká partnerských vztahů které jsou ovlivněné tradicí nebo existenční situací. Především se to týká vztahu "Polygamie" - (obecně) manželství s více osobami současně, přesněji polygynie nebo polyandrie. Samostatnou kapitolou jsou pak vztahy, kdy spolu lidé žijí společně proto, že se vzájemně milují. Tento vztah se nazývá "Polyamory" - vztah několika společných sexuálních partnerů.
Nemyslete si, že se něco podobného nemůže týkat Vás nebo vašich dětí. Není to tak výjimečné, že po sexu ve třech nebo po výměně partnerů, případně manželek touží lidé, navenek "normální". Podobné touhy se mohou projevit i ve Vašem manželství nebo partnerství. V poslední době jsem něco podobného řešil například v dotazu "Sex a partnerství".
Vašich (našich) dětí se pak týkají navíc situace, kdy se zamilují do cizince (-ky), přestěhují se do jeho rodiště, tedy jiné země a jsou konfrontováni s tradicemi a zákony které v této zemi platí. Může to být opravdu velmi nepříjemné zjištění, že té zemi platí mnohoženství nebo mnohomužství a je považováno za naprostou samozřejmost. Tehdy se velmi obtížně řeší situace, které mohou nastat a nastávají.
Loajalita
„Drahá, kdybych zemřel, vdala by ses znovu?“
„No, asi jo.“
„Spala bys s ním v jedné posteli?“
„No, asi ano.“
„Milovala by ses s ním?“
„Byl by to přece můj manžel, drahý.“
„Dala bys mu moje golfové hole?“
„Ne. On je levák.
(AK)(Z)(L)