Hlavní téma: "Umění doteku".
Volné pokračování článků "Techniky ájurvédských masáží" a "Rituály nanášení a roztírání oleje".
Masáží a technik masáží je opravdu mnoho. V nabídkách masážních zařízení se to různými názvy masáží jen hemží. Na jednu stranu je větší nabídka určitě kladem, jenže jak se v nich má člověk vyznat, když některé masáže si jsou docela podobné. Mnohdy masírovaný ani nepozná, co za masáž vlastně dostává a proč se ta dnešní jmenuje jinak, než ta, co měl před měsícem... My se nyní budeme zabývat technikami dnešních, řekněme moderních masáží, jejichž kořeny však zcela jistě najdeme už v těch nejstarších tantrických a ájurvédských masážních technikách.
Každá masážní činnost, pokud nemá být chaotická, musí mít svá pravidla.
Každá masáž, která má svůj dlouhodobě zažitý název a má svá přesně stanovení a dodržovaná pravidla.
Masáž bez pravidel není masáží. Je to jen imitace masáže. Není plnohodnotnou relaxací a nepřináší úplné uvolnění naplnění cílů masáže pro masírovaného. Na druhou stranu to ale není nic až tak úžasného ani pro maséra. Chaotická masáž se pozná okamžitě po několika dotecích. Člověk, který masážní techniky nezná nebo si v nich není jistý, začne improvizovat. Takto probíhá většina amatérských masáží a to i v případech, kdy jsou vydávány za "profesionální". Teprve řád a dodržování technik a pravidel dává masáži její náplň a vymezí i její časový rámec. Pro maséra pak znalost postupů a technik představuje klid na práci a jistotu, že naplní cíle masáže. A masírovaný dostane to, co od masáže očekává.
Jako masírovaný bezpečně velmi rychle poznáte, jak zkušený masér se vás dotýká a jak si je jistý tím, co dělá.
Každá masážní technika by měla mít svá pravidla a postup. Většina masérů se drží masážních technik, které se naučili v masérských školách. Pohyby používané při ruční masáži jsou rozmanité a většina masérů se snaží přesně dodržovat jejich posloupnost. Jsou si totiž vědomi toho, že jejich správné provedení dává masírovanému pocit, že je v dobrých rukách...
Mnoho, skoro většina masérů, si však sestavy masáží nějakým způsobem upravuje podle toho, co jim více vyhovuje a co považují v daný okamžik za potřebnější. Pokud však mají provádět klasické masáže, pak jejich postupy většinou ctí.
Masážní techniky mají názvy většinou odvozené od druhu pohybu, který se při nich používá nebo podle toho, jak ovlivňují uvolnění tkání a svalů.
Podle účinků na organismus se masážní techniky rozdělují do dvou hlavních skupin:
Doplňkové techniky dokončují techniky hlavní. Základem každé masáže je její plynulost a jistota provedení. To přesně masírovaný potřebuje k tomu, aby masáž mohl v klidu prožívat. Přináší mu pocit jistoty a bezpečí. Masér, který si je jistý, umí techniky plynule propojit v jeden celek. Tehdy masírovaný vůbec nemusí poznat, kdy končí jedna technika a kdy začíná druhá. Masáž se pak stává plynulým tokem doteků, tahů, tlaků, hnětení i hlazení. Někdy se i doplňkové techniky mohou u některých masáží používat jako hlavní nebo ty hlavní svým rozsahem a délkou provedení odsouvají do pozadí. Jedná se především o techniky používané u relaxačních masáží a u masáží nohou.
Každá masáž je individuální, stejně jak jedinečný je masér, který ji provádí. Záleží na tom, zda se jedná o masáž klasickou nebo jakoukoli jinou s pevnými pravidly a cíli. Techniky z obou skupin se však mohou klidně vzájemně kombinovat. To, jak budou seřazeny nebo jak dlouho budou jednotlivé tahy či pohyby prováděny, je možné vždy považovat za individuální přístup maséra. Složením technik a jejich provedením se liší jeden masér od druhého. To, jestli se vám masáž líbí či nikoli, je také naprosto subjektivní hodnocení. To, co by však mělo být u všech masáží od profesionálů naplněno, je uvolnění svalů, povolení blokací a celkové uvolnění těla nebo masírovaných částí těla.
Jako hlavní a základní jsou pojmenované proto, protože bez ohledu na to na které části těla se provádí, naplňují hlavní cíle masáže. Pro provedení masáže je jejich znalost naprosto nezbytná. Uvolňují, odblokovávají a prokrvují měkké části těla systematicky, metodický, jednu po druhé. Postupují tak, aby části těla byly uvolněny od povrchu do hloubky do hloubky tkáně. Systematicky prokrví tkáň, uvolní a rozproudí lymfatický systém.
Pět základních technik masáže:
Doplňují a dokončují účinek hlavních, základních masážních technik. Obvykle se základními technikami vzájemně propojeny a jejich účinek je pak společný. Některé doplňkové techniky jsou odvozeny ze základních. Často se pak používají k dokončení základní techniky.
Nejdůležitější doplňkové techniky masáže jsou:
Masáží je opravdu mnoho druhů. Obšírněji o nich pojednávají články "Umění doteku" a "Druhy masáží". Některé masáže vznikly už v dávných staletích a jejich postupy jsou dodnes předávány z generace na generaci. Jejich filosofie a postupy většinou vychází z tradice nebo vztahu lidí k vzájemnému doteku. Mezi ty nejznámější masáže zcela jistě patří tantrické masáže a ájurvédské masáže. Jejich techniky však nejsou předmětem tototo článku.
Zájemci se mohou podívat na články
Kromě toho, že ájurvédské masáže mají své přesné postupy, používají i některé techniky, bez kterých by to prostě nebyla ájurvédská masáž. Mezi ně patří například:
(AK)(Z)(L)