Volné pokračování článku "Bezpečný sex (lépe bezpečnější sex)".
Nepenetrační sex je většinou považovaný za bezpečnou formu sexuální aktivity. Pokud se ale nad nepenetračními aktivitami a sexuálními praktikami bez přímé penetrace zamyslíme, budeme muset tento názor minimálně opravit a přehodnotit. Obecně platí, že rizika spojená s nepenetračními sexuálními praktikami jsou výrazně nižší než rizika spojená s penetračním sexem. Nepenetračních sexuálních praktik je větší množství a liší se od sebe i výší potenciálního rizika, které může nastat.
Nejdříve si musíme uvědomit, že existují dvě základní naprosto odlišná hlediska ze kterých je nutné bezpečnost nepenetračních sexuálních praktik hodnotit.
Těmito hledisky jsou:
Mnoho lidí si však pod pojmem bezpečný sex představí především riziko nežádoucího otěhotnění, neboť tato představa přetrvává z dřívější doby, kdy nechtěné těhotenství bylo postrachem dřívějších generací. To, že dnes je mnohem větším rizikem nechráněného sexu i nepenetračních sexuálních aktivit riziko nákazy sexuálně přenosnými chorobami si většina lidí nechce připustit. V našem kulturním prostředí stále ještě není dostatečně zakořeněn strach ze smrtelných nebo neléčitelných pohlavních chorob. Všudepřítomná propagace nevázaného sexu má mnohem vyšší oblibu u médií, než preventivní zdůrazňování, že zhruba 50 000 000 lidí na planetě je dnes nakaženo virem HIV/AIDS. Propagace sexu ve všech jeho podobách naprosto přehlušuje varování lékařů, že tato pandemie se stává nezvládnutelnou.
Dále je potřeba si uvědomit, že některé nepenetrační sexuální aktivity jsou sice nepenetrační z pohledu spojení genitálií, ale mohou být považovány spíše za částečně penetrační i když při nich nedojde ke pojení pohlavních orgánů muže a ženy.
Při nepenetračních aktivitách se sex obvykle provádí tak, aby nedocházelo k přímému kontaktu vagíny ženy s preejakulační tekutinou, spermatem a kontaktu penisu s vaginální tekutinou ženy. Některé aktivity je však potřeba doplnit varováním, aby nedošlo k žádnému kontaktu penisu s pochvou, ale i řitním otvorem nebo jakoukoli částí těla partnerky s krvácející ránou nebo i malou rankou!!! To platí obousměrně ve vztahu muž-žena, žena-muž, muž-muž i žena-žena.
Jednotlivé nepenetrační sexuální aktivity se navzájem liší stupněm rizika nákazy. Je potřeba si nejdříve připomenout, které sexuálně přenosné choroby se nepenetračními sexuálními aktivitami mohou přenášet. Jedná se o pohlavní choroby a onemocnění, která mohou být přenesena jakoukoli sexuální aktivitou, tedy i nejmírnějšími formami nepenetračních aktivit. U jednotlivých chorob se budu snažit uvést i možná rizika nákazy a doporučenou ochranu.
K nákaze dochází při jakékoli nepenetrační aktivitě při které se dostává pohlaví nebo ústa do kontaktu s tělesnými tekutinami jako je sperma, poševní sekret i sliny. Při poškození sliznice může dokonce dojít i ke kontaktu s krví, která unikne z oděrky a kontaminuje pohlaví nebo je pozřena při orálním sexu. Podobně tomu může být při použití sexuálních pomůcek a jejich následné neopatrné manipulaci nebo dokonce výměně použití. Typickým příkladem je použití vibrátoru pro stimulaci pochvy ženy a pak následně pro stimulaci prostaty muže.
Naprosto samostatnou kapitolou je riziko nákazou virem HIV/AIDS . Jedná se o onemocnění, které současná lékařská věda neumí léčit a zvládá jen snížit následky choroby a oddálit smrt. K nákaze virem HIV/AIDS dochází nejčastěji těmito cestami
Nákaza virem HIV/AIDS nehrozí u běžného lidského kontaktu jako je podání ruky, objímání, náhodný dotek.
Při nepenetračním sexu nedochází k přímému spojení penisu a pochvy. Je tedy výrazně sníženo riziko klasického oplodnění, kdy ejakulát je vystříknut do pochvy a odtud nasáván do dělohy. Při nepenetračním sexu však může dojít k zatečení ejakulátu do pochvy například při análním sexu nebo při jiné sexuální aktivitě při které je penis v blízkosti vagíny. Nejčastěji k tomu dochází při technikách tření penisu o ženský genitál nebo při stimulaci poštěváčku penisem. K nežádoucímu oplodnění může dojít už díky úniku preejakulátu, který může obsahovat spermie. Většinou však k zatečení spermatu dojde pozdním odkloněním výstřiku spermatu při ejakulaci mimo ženin genitál. Vzhledem k intenzitě výstřiku pak může dojít k zastříknutí spermatu do pootevřených stydkých pysků a to i z větší vzdálenosti. Často se také stává, že sperma steče z Venušina pahorku nebo bříška ženy. Rizikem je odstříknutí spermatu na tělo ženy případně do blízkosti poševního vchodu. Po prožití orgasmu mimo ženino tělo opadá pozornost obou partnerů a spermatu již není věnována taková pozornost jako v době před jeho ejakulací. Mezi rizikové praktiky pak po ejakulaci patří i jakákoli stimulace ženy rukou. Teplota spermatu je blízká teplotě ruky a muž nebo i žena vůbec nemusí zpozorovat, že mají potřísněné prsty. Sperma pak mohou do pochvy dopravit na vlastních prstech. Proto je velmi vhodné po ejakulaci nepokračovat v žádných technikách, které by sperma do pochvy mohly dopravit. Nejvhodnější je sperma z ženina těla dobře setřít a nepokračovat ve stimulaci prsty, ale maximálně orálně dovést ženu k orgasmu. Pozor na sperma na odstříknuté na Venušině pahorku nebo v okolí vulvy! Úplně nejrozumnější je se po ejakulaci umýt a vykonat malou potřebu, aby se vyplavilo i sperma, které zůstalo v močové trubici penisu.
Jediný naprosto bezpečný způsob ochrany před těhotenstvím nebo nákazou sexuálně přenosnou nemocí je sexuální abstinence, neboli absolutní zdržení se jakýchkoli sexuálních aktivit. Sexuální abstinence však není řešením sexuálního života člověka. Proto je potřeba maximálně snížit rizika a to používáním ochrany a partnerkou věrností.
Je-li člověk je znepokojen menší riziko těhotenství z nepenetrační sexu, tam je také několik hormonální antikoncepční metody antikoncepce, které mohou být použity. Vícenásobná ochrana spočívá v kombinaci bariérové ochrany a některého typu ženské antikoncepce.
(AK)(Z)(L)