Zkuste se vžít do situace, kdy zjistíte, že manžel nebo manželka mají milenku nebo milence. Odsoudit takovou "morální zkaženost" je snadné, ale co dál? Co v situaci, kdy máte pocit, že toho druhého, i přes jeho zradu, stále milujete. Jak řešit děti a jejich další výchovu, životní osud a na nakonec i vytváření jejich představy o tom, jak v budoucnu řešit vlastní krizové vztahové a životní situace...? Jak vypořádat rodinu, bydlení, práci, dluhy, hypotéky, úvěry, půjčky na nakonec i majetek, firmu nebo podnikání...??? Co poradit lidem, kteří v manželství nejsou šťastni, přitom pro jeho záchranu vyzkoušeli snad všechno. Pokračovat v takovém vztahu, ukončit ho rozvodem nebo tolerovat nevěru nebo paralelní vztah?
Pokud ti někdo řekne
"život je těžký",
...ty se ho zeptej:
..."v porovnání s čím?"
Podívejme se na celou situaci pohledem člověka, který je v situaci podvedeného. Milostný trojúhelník do vtahu přináší nejen nejistotu, pochybnosti, zklamání, ale také strach ze ztráty jistot, ztráty rodinného zázemí, narušení výchovy dětí nebo obecně ze změny.
Podvedený člověk je vždy v nevýhodě. Především ženy mají obavu z toho, co bude dál... Strach z toho, že zůstanou na všechno samotné, že to ohrožuje vše o co se doposud snažily nebo i z toho, že když se rozvedou, nemusí už najít partnera a zůstanou samotné. Mnohé si uvědomují, že zestárly a už se necítí tak atraktivní, aby nějakého vůbec hledaly. Nezanedbatelná je i obava z toho, co rozpadu manželství řekne rodina, okolí, nebo spolupracovníci. Mnohdy je totiž rozpad manželství vnímán jako osobní selhání, které může navozovat dojem, že když si nedokážete udělat pořádek doma, jaká je jistota, že zvládnete svou práci v zaměstnání.
Asi těch výhod moc nebude a každý si bude obhajovat ty své (a jimi ospravedlňovat své chování). Je velmi těžké se za některé řešení problémů narušených vztahů postavit a doporučovat je. Rozhodující je totiž to, jak problém nevěry vnímají lidé, kterých se bezprostředně týká. Proto ani není vhodné nechat si "upřímně radit" o tom, co máte dělat, od někoho jiného. Každý "poradí" sám za sebe, ale jeho rada není založena na tom, co prožíváte Vy, ale co si myslí on, že by mohl prožívat na Vašem místě... A to je základní rozdíl, který znemožňuje poradit opravdu to nejlepší. Každá takováto rada je zkreslena názory a postoji toho, kdo radí...
K tomu, aby manželství mohlo být rozvedeno, musí být nejdřív uzavřeno... Možná právě z tohoto důvodu v dnešní době lidé raději žijí v partnerském vztahu, než by riskovali, že v případě problémů bude jejich rozchod řešit rozvodový soud. Ukončení vztahu rozvodem manželství vždy představuje velkou psychickou zátěž jak pro partnery, tak i pro jejich rodinu a okolí.
K advokátovi přijde starší manželský pár. Jemu je 87 a jí 84 let. Žádají, aby je rozvedl.
Advokát se celý zaražený ptá: „A proč se chcete rozvést teď, po tolika letech?“
„No, víte, čekali jsme, až umřou děti...“
Mnoho lidí z manželství nedokáže odejít a stejně tak se řada lidí o to ani nesnaží i když v manželství nejsou šťastní nebo je manželství psychicky a fyzicky ničí... V této situaci někteří volí variantu, kdy "navenek žijí v manželství" a přitom si najdou jiný, paralelní milostný nebo sexuální vztah. Takovýchto "otevřených vztahů" existuje celá řada a mnohé z nich jsou s vědomím partnera nebo partnerky. Ať už s jejich souhlasem, nebo prostě bez něho...
Je to takový pozvolný přechod k "volnému manželství". Důvodem, může být obava o děti, obava, co by tomu řekli rodiče, známí, kamarádi, přátelé... Často jsou však pádným důvodem i materiální hodnoty, které za manželství manželé společně vytvořili a který by rozvodem bylo jen velmi obtížné uspořádat a vypořádat. Dělení majetku by mohlo vést až ke krachu rodinné firmy nebo by představovalo náklady, které by jeden nebo druhý z manželů nemusel unést. Toho se bojí a proto přijmou řešení, které "tak moc nebolí"... Nakonec manželství, alespoň "navenek", formálně udržují i když prakticky spolu manželé nežijí. Takovéto řešení problémů ale rozhodně nepřispívá tomu, aby se vytvořil vztah, ve kterém vládne důvěra, klid a láska. Málokdo si uvědomuje, že děti chování rodičů sledují a že si z něho berou příklad pro vlastní život.
Nepředstavujte si, že tato varianta automaticky spadá do kategorie "skupinový sex". Pokud si někdo myslí, že takové řešení by bylo "ideální", mýlí se. Může se to sice stát, ale je to málo pravděpodobné. Mnohem pravděpodobnější je, že paralelní vztah jednoho z partnerů toho druhého citově i psychicky zraní a ublíží mu. Je snadné navrhnout řešení, které by mohlo být považovatelné za "jediné správně", tedy, že manželé mají rozvést, nebo že ten kdo podvádí toho musí hned nechat!!! Někdy je to mnohem složitější, například v situaci, kdy v paralelním vztahu dojde k otěhotnění ženy nebo v situaci, kdy muž zjistí, že jeho žena otěhotněla s milencem, kterého se nechce vzdát. Tou hlavní "komplikací" pro rozchod nebo rozvod bývají děti nebo majetkové vztahy. Tehdy, i když to nemusí být vůbec snadné, na řadu přichází rozhodnutí o tolerování paralelního vztahu.
„Milostný trojúhelník může existovat jen tehdy, když je jeden úhel tupý.“
(Miroslav Horníček)